Dračí nájezdy 6: Do Česka pro štempl. Jak Zeman, Babiš a ČSSD přinášeli do EU čínské léky
Spolupracovat, sponzorovat, navštěvovat a registrovat obchodní zastoupení. Čínské firmy vyšly vstříc soukromým zájmům českých politiků a vyšlo jim to. Drobná investice znamenala vstup na evropský trh.
Jedním z hlavních důvodů čínského zájmu o průnik do českého zdravotního systému je snaha co nejvíce saturovat evropský farmaceutický a medicínsky trh. Stejně jako u jiného kriticky významného zboží, také u léčiv a zdravotnického materiálu Čína léta pracuje na vytvoření evropské závislosti na čínském dovozu. A právě Česko je jednou ze vstupních bran pro čínské farmaceutické společnosti do EU.
Text je součásti projektu Dračí nájezdy podpořeného Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky
Prahu pravidelně navštěvují přední představitelé čínských farmaceutických firem, přičemž se nepotkávají pouze s protějšky z tuzemských farmaceutických firem, ale také významné lobbisty a přímo politiky.
V roce 2013 z podnětu Hradu a postav, které danou agendou vytvářeli, byl do čela Čínského investičního fóra (CIF) zvolen Jan Růžička, dlouholetý ředitel českého kabinetu ministerstva zdravotnictví.
Čínské investiční fórum podporovalo české firmy investující v Číně a opačně – tamním investorům při vstupu na český a evropský trh otevíralo dveře. CIF založila Česko – čínská komora vzájemné spolupráce, mezi jejíž členy patřily PPF, Škoda Auto ale i Huawei. Zjevně tedy šlo o zhmotnění formátu, který vybudoval Miloš Zeman a jeho Hrad coby nosič zájmů vybrané skupiny podnikatelů z obou zemí.
Jméno Růžičky se na list čínských siločar nedostalo náhodou. Jak Dračí nájezdy uvádí v dalším textu (https://biztweet.cz/article/5763-draci-najezdy-5-socialni-demokrate-lidovec-babis-i-valkuv-reditel-politici-v-celnich-funkcich-prosazuji-cinskou-expanzi-do-ceskeho-zdravotniho-systemu), v roce 2017 byl také členem správní rady Nadačního fondu na podporu Tradiční čínské medicíny. Podle jeho aktivit jde o dlouholetého lobbistu čínských zájmů, který byl obsazen v klíčových projektech celé pro-čínské kampaně v Česku od roku 2013.
Velkým úspěchem Růžičkových aktivit byla v roce 2014 návštěva českého ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka z ČSSD v Číně. Z cesty těžily zejména společnosti Sotio z impéria Petra Kellnera a Linet, která byla mimořádně aktivní v podpoře česky – čínských aktivit v oblasti zdravotnictví.
Čína se českou stranu snažila motivovat kromě jiného nabídkou vstupu tuzemských investorů do firem, které tam provádí citlivý výzkum, a to bez regulací, které jsou pro ochranu zdraví populace a podnikání schváleny v Evropské unii. O tom, že motivace fungovala, svědčí mimo jiné soukromé investování Andreje Babiše do čínských projektů, o čemž Dračí nájezdy publikují samostatný text.
Českého ministra zdravotnictví Němečka díky tomu během návštěvy Číny v roce 2014 doprovázeli také představitelé firem jako 4MEDi – Centrum buněčné terapie a diagnostiky a PrimeCell. Obě firmy s několika medializovanými kontroverzemi v daném čase realizovaly vstup velkých hráčů do jejich vlastnické struktury – třeba Hartenberg fondu s podílem Andreje Babiše, či skupiny Penta.
Celou cestu českého ministerstva zdravotnictví a vybraných firem, která stála daňové poplatníky přes 4 miliony korun doprovázela hlavně netransparentnost. Resort neprozrazoval, které firmy a na základě čeho s vládními představiteli vycestovali a neoznamoval ani konkrétní dosažené výsledky.
Podle Medical Tribune byla část jednání o tom, že by čínští bohatí pacienti mohli navštěvovat česká zdravotnická zařízení, kde by podstupovali terapie, ovšem, a to o je alarmující, v Evropě ještě nepovolenými léčivy. Právě to naznačuje důvody nadměrné vstřícnosti tehdejší politické reprezentace k česky – čínské spolupráci v oblasti zdravotnictví či nejasného prezentování její výsledků.
Čtěte také:
Dračí nájezdy 4: Zemanovo čínské tažení nevedlo nikam. Objem čínských investic klesá
Dračí nájezdy 3: Mustang Panda, TikTok. Počet nepřátelských aktivit Číny vůči Česku roste
Dračí nájezdy 2: Fiasko se zkratkou CEFC
Dračí nájezdy 1: Zemanovo čínské investiční fiasko
„Setkali jsme se s čínskou ministryní zdravotnictví Li Bin, která označila česko‑čínskou spolupráci ve zdravotnictví za motor celé česko‑čínské spolupráce. Domluvili jsme se s ministryní, že by bylo dobré řešit oblast pacientské turistiky, mluvili jsme o tom, že by čínské děti ze znečištěných oblastí Pekingu mohly využít klimatické podmínky v českých lázních. Dále by čínští pacienti mohli být ošetřováni v českých lékařských centrech,“ uvedl k výjezdu tehdejší ministr zdravotnictví Němeček.
Lobbistické mise mezi Čínou a Českem však fungovaly přirozeně obousměrně. Prahu v době čínského projektu Miloše Zemana a vlády ANO s ČSSD coby vstupní dveře na evropský trh viděly například společnosti China National Pharmaceutical Group a Northwest Pharmaceutical Group. Členové jejich vedení navštívili přímo ministerstvo zdravotnictví.
Představitelé firem i Smíšené česko čínské komory vzájemné spolupráce kolem roku 2014 otevřeně mluvili o tom, že čínské firmy zajímá registrace a prodej léků čínské výroby, především volně prodejných léků, zákazníkům v ČR a dalších evropských zemích. Česko pro ně může být zemí, kde zaregistrují obchodní zastoupení dále rozšiřující výrobky na celý evropský trh.
Významnou je také informace, že do Číny s ministerskou a podnikatelskou delegaci v roce 2014 cestoval tehdejší šéf Státního ústavu pro kontrolu léčiv Martin Blahuta.
Vstup na evropský trh je pro čínské farmaceutické firmy významný také z hlediska přístupu k know-how. Čínská farmacie nepatří mezi světové lídry ve vývoji nových léčiv, ale naopak ve výrobě generických léčiv kraluje. Podobně jako v jiných sektorech se snaží čínští výrobci napodobovat mechanismy jakými fungují původní evropské či americké receptury a přicházet na trh s levnější a početnější variantou léčiva se stejným účinkem.
Na základě principu vzájemného uznávání v rámci jednotného trhu přitom ve většině případů také u léčiv platí, že jakmile je výrobek registrován v jedné zemi EU, později je uznán také ve všech zemích Unie. A právě to je a bylo lákadlem Česka pro čínské farmaceutické podniky.
V Číně se vyrábí zhruba 70 procent účinných látek – API – pro výrobu generik. Jde zejména o cenově výhodné verze léků na bolest, horečku, penicilin, různá antibiotika, či léky na léčbu diabetu a snižování cholesterolu.
Tomáš Lemešani
Dračí nájezdy – Čínský vliv v Česku
Projekt s podporou Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky využitím analytických přístupů mapuje snahy Číny ovládnout českou a středoevropskou politickou orientaci a budovat závislost regionu na čínském kapitálu.
Projekt přináší sérii analytických textů, které na základě dat z ekonomických výkazů doloží, že čínská expanze do Česka zůstala nebývalým fiaskem, které státu uškodilo nejen reputačně, ale také z hlediska hospodářství, bezpečnosti a veřejného mínění.
Pokud považujete texty Biztweetu za přínosné, věnujte jakýkoliv dar na Číslo účtu 1027300577/5500 IBAN: CZ1455000000001027300577 BIC/SWIFT: RZBCCZPP
Platforma Independence sleduje hrozby nezávislosti a demokracie v zemích V4 a Pobaltí
Pokud považujete texty projektu Independence za přínosné, staňte se patronem projektu, nebo nás podpořte na herohero.co