Dračí nájezdy 1: Zemanovo čínské investiční fiasko

Miloš Zeman se svou politickou historii vzbuzoval po zvolení do svého prvního prezidentského mandátu v roce 2013 očekávání neočekávatelného. Už během vlád, které vedl prostřednictvím nechvalně známé opoziční smlouvy, nebo na které měl výrazný vliv, dával najevo, že se neštítí vlivu nedemokratických režimů a vůči autoritářským tendencím nakupovat si vliv v zemích jejich zájmů není imunní.

Jeho prezidentství to potvrdilo také v podobě snah budovat česko-čínské partnerství. Za každou cenu a bez jakéhokoliv zohlednění rizik. Cílem bylo dostat do Česka takřka 300 miliard korun čínských investic. Výsledkem urputné snahy a masivní pro – čínské čtyřleté kampaně však bylo pouze 19. místo Číny v žebříčku přímých zahraničních investic.  

Text je součásti projektu Dračí nájezdy podpořeného Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky

Hradní příklon k Číně přišel, podobně jako prokremelské lobby, které Zeman šířil nejen rétoricky, ale také v oficiální politice, pod vlajkou „ekonomické diplomacie“. Zeman většinou populace vnímán díky 90. letům jako ekonom, začal hovořit o tom jaké nedozírné možnosti by spolupráce s Čínou pro Česko měla. A to zrovna v době, kdy se Čína rozhodla ekonomicky obsadit klíčovou infrastrukturu Evropy, a tím si získat její náklonnost, až závislost.

Hlava státu slibovala, že výsledkem všech snah zaujmout Čínu bude nesmírný ekonomický zisk Česka. Pražský Hrad se stal nakrátko cestovní kanceláří a organizoval opulentní pracovní cesty pro vybrané podnikatele do čínských destinací. Pomáhal také v lobbingu investic pocházejících ze země draka v tuzemsku. Vrcholem celého několikaletého projektu byla návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, kterou v Praze v roce 2016 doprovázel dav stovek agentů komunistické země.

Vzdušné zámky

Pražská návštěva měla podle Zemana završit několikaleté negociace o obchodním partnerství. Obchodní kontrakty měly sumárně na investiční straně ve směru Čína – Česko dosáhnout do roku 2019 hodnoty 95 miliard českých korun. O rok později, po postavení čínské investiční základny v Praze až 294 miliard korun.

Podobně jako v jiných zemích, kde Čína nasměrovala svou investiční expanzi, také v České republice přinášely další roky vystřízlivění a nenaplnění cílů v rozsahu, které je možné označit pojmem fiasko.

Mohutná propagace čínského režimu, kterou Zeman s jeho okolím dělali soustavně několika let nepřinesla výsledky ve prospěch české ekonomiky. Na investice se čekalo jako na Godota – nabíraly zpoždění v týdnech, měsících a pak i letech. Mnoho z nich se nenaplnilo vůbec.  

Vývoj importu a exportu nerostl podle slibů, naopak nečekaně nabíral negativní klesající křivku a pro Česko zápornější bilanci. Vývoj exportu z Česka do Číny během Zemanovy čínské kampaně mezi lety 2013-2016 stagnoval, nebo dokonce klesal. K mírnému oživení přišlo až po roce 2017 což však zastavil nástup koronavirové pandemie. Ještě před vypuknutím globální pandemie a v době, kdy měl být projekt spolupráce na vrcholu však trend nebyl pro Česko pozitivní. V roce 2019 Česko v import-export bilanci s Čínou zaznamenalo saldo 593,58 miliardy korun. Od vypuknutí pandemie pak saldo ještě skokově rostlo.

Podobnou trajektorii opisoval také vývoj čínského importu do Česka. Ani v době vyvrcholení slibovaného čínského investičního boomu v Česku dovoz z Číny výrazně nepřesahoval objemy dovážené v období před Zemanovým prezidentským mandátem. Češi tedy výrazně nenavyšovali vývoz do Číny ani dovoz z této země.  

Velká část české populace a Zemanových voličů přitom léta přehlížela podbízení se Prahy komunistické Číně v podobě nedůstojné rétoriky a přehnané vstřícnosti k porušování lidských práv právě se zdůvodněním, že to bude z ekonomicky pragmatického (i když cynického) pohledu stát za to.

Vládní krytí

Hradní příklon na Východ byl legitimizován také českými vládami, které během hegemonie Andreje Babiše díky partnerství Zemana a hnutí ANO, ale také kvůli apatii k lidskoprávním tématům těchto kabinetů, Zemanovým zájmům naslouchali.

Vlády, kterých byl Babiš součásti a řídil je, přenášeli hradní pro-čínské vize také do státní politiky a vizí ekonomické strategie. Na související pobídky a diplomatické aktivity podnikatelských misí díky tomu stát během let vyčlenil miliardy korun. Ty směřovaly často netransparentně a k úzké skupině podnikatelských aktivit a subjektů.

Mezi premianty patřila zejména skupina PPF Petra Kellnera, která díky podpoře ze strany státu posílila v nebankovním sektoru v čínských periferiích. Aby na takové podnikání na uzavřeném a komunistickým státem střeženém trhu vůbec mohla dosáhnout, potřebovala protislužby ze strany českého státu. Kellner v zájmu zisku potřebných licencí často přímo doprovázel české představitele během jejich státních návštěv. Dalším z vítězů hradních čínských misí byla společnost Tatra Zemanova sponzora a podporovatele Jaroslava Strnada. Také velkou část dalších českých podnikatelů, kteří z čínského projektu hlavy státu těžili, spojuje fakt, že Zemana finančně, či jinak podporovali.  

Hedvábná stezka pro vyvolené

Stejně jako vše v Číně, také ekonomická strategie investiční expanze vycházela z centrálního rozhodnutí zaměřit se na expanzi do Evropy. Ta měla proběhnout zejména prostřednictvím obsazení strategických sektorů jako energetika, bankovnictví a infrastruktura.

Z hlediska Česka bylo významným krokem konstruování Formátu 16+1. Ten vznikl právě z iniciativy Číny, která vytvořila diplomatickou, ekonomickou a komunikační platformu pro spolupráci s 16 zeměmi střední, východní a jihovýchodní Evropy včetně tuzemska. Od formování kolem roku 2012 se skupina politiků a lobbistů těchto zemí setkávala s čínskými potentáty, byznysmeny či vlivovými aktéry a domlouvala společné investiční projekty. V regionu, kterého je Česko součástí šlo zejména o projekty týkající se infrastruktury, inovací a zelené energetiky. Češi projevovali zájem o spolupráci s Čínskou lidovou republikou na úrovni vlády zejména v oblasti dopravy a zdravotnictví.

Strategie Hradu vedle toho mířila na celou škálu sektorů. Investice měli oživit skomírající průmyslové podniky mecenášů Miloše Zemana a otevírat dveře pro čínskou expanzi silným hráčům z jeho okolí. Snahy se dynamizovaly zejména v rámci vize One belt, one road, neboli Pás a stezka, či nová Hedvábná stezka. Šlo o čínskou vizi dopravního propojení daleké Asie s jihem Evropy, lemovaného čínskými investičními projekty. Česko, Polsko, či Slovensko zápolily zejména o projekt dopravního uzlu, který by umožňoval překládat tovar putující mezi Čínou a Evropou různými formami dopravy. Počítalo se tedy s investicemi do letectví, silnic, skladišť, spedičního zázemí a zejména železniční dopravy. Čínská strana slibovala výměnou za napojení na stezku masivně investičně stimulovat ekonomiky zapojených zemí.

Už samotná infrastruktura stezky měla stát kolem 40 miliard eur. České ministerstvo průmyslu proto ve snaze upoutat čínskou pozornost uvolnilo prostředky na případné projekty budování infrastruktury a zaměřilo se na odstraňování investičních a obchodních překážek česko-čínských obchodních partnerství.

Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Pro podporu spolupráce do Prahy expandovala Bank of China, Industrial and Commercial Bank of China, či další čínské finanční instituce. Česko se dostalo na trasy tří čínských leteckých společností s přímými leteckými linkami spojujícími Prahu s Pekingem, Šanghají a Chengdu. Češi tedy dělali pro otevření možnosti čínské expanze vše co mohli. Problémem byl chybějící reciproční pozitivní přístup.

Přes Hrad usilovalo o přivolání čínských finančních injekcí do svých projektů několik známých jmen. Ostravský miliardář Jan Světlík, zbrojařská rodina Strnadových, či Jaromír Soukup sháněli peníze pro své portfolio, nebo jeho část, které mělo finanční problémy. Petr Kellner, jeho skupina PPF a partner Jiří Šmejc naopak na hradní pomoc spoléhali při otevírání dveří na obrovský čínský trh.

Na čínské návštěvy českých politiků jezdil Kellner osobně. Doprovázel i Miloše Zemana. Nebo to bylo spíš opačně. Podle mnohých šlo ve skutečnosti více o setkávání Petra Kellnera s čínským vedení. Pro oficiality jednání však bylo důležité mít sebou prezidenta coby doprovod. Na čínskou návštěvu se dokonce Miloš Zeman nechal přivézt soukromým tryskáčem s Kellnerem. Český speciál zůstal uzemněn.

Kellner se Šmejcem v Číně působili hlavně v oblasti poskytování nebankovních půjček s vysokým úrokem nízkopříjmovým Číňanům. Tento sektor je pro zahraniční podnikatele v Číně de facto absolutně uzavřen. Stojí tedy za pozornost, proč licence získala dvojice českých miliardářů vodících českého prezidenta za ruku.

Kellnerova a Šmejcova Home Credit z hradního čínského příklonu těžila už v krátkém čase. V roce 2014 uzavřela rok ztrátou ve výši dvou miliard korun. Rok poté 1,1 miliardy a v roce 2016 přeskočila na ziskovou stranu s čistým plusem 5,7 miliardy korun. Kromě Číny firma působila také v Rusku, kterého zájmy Zeman v Česku také výrazně prosazoval.

Většina dalších česky – čínských projektů však brzy uvázla, nebo přímo selhala. Spolupráce mezi Svazem obchodu a cestovního ruchu a čínským on-line prodejcem s rychloobrátkovým zbožím Chongqing Oconnect Cross-Border E-Commerce zůstala na papíře. Čínská strana nerespektovala české obchodní komory a asociace; Číňané vyjednávali zásadně s jednotlivými byznysmeny a politiky slibujícími Číně strategický vliv.  

Dračí nájezdy – Čínský vliv v Česku

Projekt s podporou Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky využitím analytických přístupů mapuje snahy Číny ovládnout českou a středoevropskou politickou orientaci a budovat závislost regionu na čínském kapitálu.

Projekt přináší sérii analytických textů, které na základě dat z ekonomických výkazů doloží, že čínská expanze do Česka zůstala nebývalým fiaskem, které státu uškodilo nejen reputačně, ale také z hlediska hospodářství, bezpečnosti a veřejného mínění.

 

Tomáš Lemešani

 

Pokud považujete texty Biztweetu za přínosné, věnujte jakýkoliv dar na Číslo účtu 1027300577/5500 IBAN: CZ1455000000001027300577 BIC/SWIFT: RZBCCZPP

Platforma Independence sleduje hrozby nezávislosti a demokracie v zemích V4 a Pobaltí

Pokud považujete texty projektu Independence za přínosné, staňte se patronem projektu, nebo nás podpořte na herohero.co