Obyvatelstvo Unie se stěhuje z venkova. Jak to mají města ustát?

Česko se v oblasti přístupu k Smart Cities může inspirovat úspěšnými příklady mnoha zahraničních destinací. V zahraničí totiž inteligentní města již nejsou novinkou. Mnohá ​​města ve Spojených státech, Asii i Evropě jsou úspěšnými příklady pro přípravu strategických dokumentů i na identifikaci a předcházení potížím, s nimiž tato města bojovala.

Potřebu tohoto trendu podporuje i stále častější trend urbanizace, tedy migrace lidí z vesnic a venkovských oblastí do městských prostor. Podle dokumentu OSN žilo do roku 1950 ve městech pouze přibližně 30% světové populace, do roku 2050 se očekává, že toto procento stoupne až na 66%. 

Trend vysoké míry urbanizace vytváří pro veřejnou správu nové výzvy spojené s produkcí významnějšího množství negativních externalit, v podobě zhoršení kvality ovzduší, zhoršení dopravní situace, na kterou města nebyly projektované nebo i vyššího nárazového využívání městských zdrojů (energie, vody i zdravotních a vzdělávacích služeb). Právě inteligentní technologie byly zapojeny na pomoc městům na co nejúčinnější využívání dostupných zdrojů, zmírnění negativních dopadů vyššího počtu městského obyvatelstva a zajištění zvyšování životní úrovně. Právě z tohoto důvodu se inteligentní technologie a organizační přístupy nejdříve ujali v obrovských metropolích, které trpěly výrazným nárůstem populace. 

V kontextu Evropské unie byly lídry nasazování Smart City řešení Amsterdam, Barcelona, Londýn, Dublin nebo Madrid. Tento proces zahrnoval přípravnou fázi, mapování situace, určení priorit, nastavení procesů, následnou implementaci a alokování finančních prostředků potřebných nejen na technickou infrastrukturu a zabezpečení, ale i na jeho následnou správu, údržbu a příslušenství.

V prestižním žebříčku Smart City Index za rok 2020 se na prvním místě z celého světa umístilo město Singapur, kterému se jako jedinému podařilo dosáhnout nejvyšší hodnocení iv absolutním hodnocení dosaženého městského pokroku. Do první desítky tohoto žebříčku se ale dostalo i několik evropských měst, včetně Helsinek, Curychu, Osla, Kodaně, Ženevy, a Amsterdamu. Tato města disponují nejen dostatečnými finančními prostředky, a technologickým rozvojem, ale jdou příkladem iz hlediska organizačního přístupu a maximalizace potenciálu, který nabízejí digitální technologie. Tento žebříček hodnotí úspěšné města z hlediska pěti oblastí, kam patří: 1: Zdraví a bezpečnost, 2. Mobilita, 3. Aktivity, 4. Příležitosti (pracovní i vzdělávací), a 5. Správa města. 

Čtěte také:

Helsinki. Chytré město u tisíce jezer

Vídeň: Jak se buduje chytré město?

Brno: Z města ve stínu Prahy je dnes příklad hodný následování

Z tohoto je tedy zřejmé, že k tomu, aby bylo město vnímáno jako inteligentní, potřebuje přetavit technologie do konkrétních zlepšení života obyvatel při narušení dosavadních rámců veřejné politiky a transformaci vztahů mezi klíčovými aktéry.

Kvůli významným ekonomickým, společenským i environmentálním pozitivům, které přicházejí se zaváděním inteligentních technologií, je podstatné, aby se tyto technologie začaly využívat i na úrovni menších měst a obcí. Ty mohou na jedné straně ušetřit a efektivně vynakládat zdroje, jejichž mají nedostatek, a jednak přilákat obyvatel z aglomerací ke zmírnění trendů urbanizace. 

V době digitálních technologií a dopadů pandemie COVID-19, kdy se snižuje potřeba obyvatelstva být v místech velkých aglomerací, budou i umět konkurovat větším aglomeracím a zároveň potřebovat poskytovat služby na podobné úrovni. Tento trend podporují i nové pozitivní příklady, které poukazují na stále častěji zapojování menších měst a obcí do Smart City koncepcí. Právě i ročník 2020 Smart City Indexu poukazoval na pokrok menších měst v zemích západní Evropy, které dobíhají nebo předbíhají v úspěšnosti zavádění Smart City technologií hlavní města, jako v případě města Bilbao, které předběhlo Madrid.

Tento trend je vidět v celkovém pokroku míst v regionu střední a východní Evropy, kdy regionální hlavní města jako Varšava, Praha či Vídeň, či v dalších městech jako Brno a Krakov. Koncepce Smart City řešení jsou velmi komplexní dokumenty a změny v jedné oblasti mají přesah do jiných odvětví městského života, s často významným dopadem na obyvatele. To vyžaduje kvalitní přípravu tohoto procesu v kombinací.

 

Martin Reguli, s úpravou Tomáše Lemešaniho

Text je součásti analýzy připravené pro Slovak Business Agency

Odemknout článek

Byznys Biztweet Byznys

  • 5 Kreditů
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
  • Objednávka služeb
Top

Standard Biztweet Standard

  • 1 Kredit
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu

Můj stát, moje firma aneb Z Babiše Burešem Biztweet Můj stát, moje firma aneb Z Babiše Burešem

Muj stát, moje firma

Oblíbené motto „řídit stát jako firmu“, které do české politiky přinesl fenomén Andreje Babiše, definuje změny, jimiž česká společnost prošla mezi lety 2013–2021. Populismus kombinován s politikou nenávisti přinesl na pozadí ekonomické konjunktury Andreji Babišovi nebývalou popularitu. Společnost zas nebývale rozdělil a přinesl řadu nevratných změn. Titul Můj stát, moje firma odhaluje skutečnou výši dotací, které pobírají firmy, jejichž konečným uživatelem výhod je Andrej Babiš, jejich neobvyklý úspěch v získávání veřejných zakázek či to, jak podnikatelské impérium oligarchy po jeho vstupu do politiky vzkvétalo. Kniha se věnuje také otázce konfliktu zájmů a stavu, kdy veřejné peníze slouží zájmům velkopodnikatelů. Osobitě sleduje zneužívání politicky získaných pravomocí či pokřivení konkurenčního boje a trhu jako takového. Každému čtenáři také lidsky vysvětlí, jak na tento stav doplácí život běžného občana. Pokud je náhod příliš mnoho, nejde o náhodu. A tou, zdá se, nebyl ani průnik oligarchy Babiše do české politiky. Ideálním načasováním dosáhl toho, co se žádnému jinému velkopodnikateli nepodařilo. Česko řídil jako firmu. Svou firmu.

Golden Biztweet Golden

  • 10 Kreditů
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
  • Objednávka služeb