Senzory, ICT a všudypřítomná digitalizace. Jak je využít ve veřejné správě?

Významný podíl na technologických inovacích mají nové digitální možnosti, které přicházejí v podobě velkého spektra nových zlepšení. Výsledkem je efektivní a okamžitý sběr dat a měření z existující veřejné infrastruktury.

Ten v kombinaci s propojením zařízení dokáže zvyšovat potenciální využití údajů, které umí město měřit a vyhodnocovat.

Na to, aby městské služby a systémy efektivně využívaly dostupné technologie, musí inteligentní město dodržovat několik základních faktorů. ICT (v Česku označováno za IKT) technologie musí sloužit k přetváření pracovního prostředí a celkových komunit přes pozitivní dopad veřejného prostranství. 

Město nebo region musí umět efektivně propojovat celou škálu digitálních a elektronických inovací a propojit efektivní systémy nejen v jednom městě, ale také v některých systémech i napříč regiony. V tomto směru jsou prvořadým partnerem pro města start-upy, a mikro a malé a střední podniky, které přinášejí inovativní řešení a jejich komerční aplikace. 

Malé a střední podniky hrají klíčovou úlohu v oblasti výzkumu a vývoje základních technologií, v rámci kterých jsou nositeli nových iniciativ komerčního využívání digitálních technologií. Malé a střední podniky na lokální úrovni znají místní problémy a dokáží v praxi implementovat udržitelné a komerčně úspěšné řešení městských problémů. V tomto směru jsou právě MSP významnými partnery, kteří vědí inovativní naložit například s daty nasbíranými z městské infrastruktury. 

V neposlední řadě, řešení navrhované na úrovni města se často nedokáží naplnit vlastními kapacitami města a je proto nezbytné, aby se právě prostřednictvím kapacit ze strany MSP a třetího sektoru výrazně zvýšila maximalizace potenciálu efektivních veřejných řešení města. Malé a střední podniky jsou partnerem pro město při zavádění řešení, která město přijme v procesu úzké spolupráce s nimi a dalšími (vzdělávacími, výzkumnými) partnery působících na lokální úrovni.

Prostředkem, který propojuje digitální inovace a nabízí příležitost naplnit jejich potenciál, je institucionální rámec. Ten je nezbytný pro iniciování změn a nových procesů, což v zaběhnutém ekosystému, jakým je město, může být často velmi náročné.

Inovace v rámci Inteligentního města nespočívají primárně v aplikacích, ale v základních technologiích, které je umožňují. Jsou to právě tyto základní technologie, které umožňují další technologický pokrok. Většina Smart City aplikací se spoléhá na kombinaci dvou nebo více z těchto podpůrných technologií. Například kombinace sítí senzorů a všudypřítomné konektivity umožňuje monitorování hluku a znečištění ovzduší napříč městem v reálném čase, což přispívá k inteligentnějšímu životnímu prostředí.

Sítě senzorů umístěných napříč městskou infrastrukturou sbírající specifická data jsou absolutním základem mnoha Smart City služeb. Jejich vstupy jsou totiž nezbytné pro monitorování životního prostředí, kontroly klíčové infrastruktury (vodního, plynového potrubí, či elektrických a internetových sítí), sledování dopravních uzlů (z hlediska přetížení, kolizních situací nebo opotřebování materiálu) a v neposlední řadě i úspěšné poskytování konkrétních veřejných a soukromých služeb.

Mezi příklady úspěšného využívání senzorů z každodenního života patří senzory detekce požáru, kamerové systémy, senzory kvality ovzduší nebo senzory teploty v rámci dopravní infrastruktury. Kromě toho, že jsou senzory součástí veřejných prostor a veřejné infrastruktury, využívají se často iv rámci soukromého sektoru na automatizaci výrobních procesů. Výsledkem takového propojování a kombinace senzorových systémů je Internet věcí (Internet of Things - IoT). Internet věcí představuje klíčovou část infrastruktury pro rozvoj informační společnosti. Právě tato řešení vědí městu poskytnout partneři z řad malých a středních podniků, které umí údaje využít podle potřeb města a přinést společensky prospěšné řešení šitá na míru lokálnímu prostředí.

Rozvoj těchto sítí senzorů umožňuje firmám kontrolu výrobních procesů, přizpůsobování výroby a minimalizaci ztrát nákladů a energií, jakožto i snižování havarijních stavů v provozu. V městském ekosystému se využívá IoT na pokročilé služby občany a podniky. Tyto služby jsou umožněno přepojováním fyzických a virtuálních článků a vytvářením vysokokapacitních komunikačních technologií.

Využitím senzorů propojených v rámci internetu věcí vznikají nové možností využívání těchto vjemů a informací v rámci inteligentních spotřebitelských výrobků. Ty se stávají velmi užitečnými v rozvoji Smart míst, protože na jedné straně zvyšují poptávku po patřičných inteligentních službách ze strany města a na straně druhé zvyšují relevanci aktivit města v této oblasti, které budou mít stále větší dopad na veřejnost.

Další formou ICT v rámci míst jsou například inteligentní ovládací prvky jednotlivých systémů veřejných služeb. Prvním takovým technologickým aspektem, který dokáže čerpat vstupy ze senzorů a využívat technologie internetu věcí, jsou autonomní systémy. Mohou mít formu robotických zařízení, které dokáží analyzovat vstupy v podobě informací a na jejich základě činit rozhodnutí, například v podobě úpravy světelné signalizace pro dopravu, nebo jako inteligentní systémy zajišťování vstupu.

K dosažení úspěchu při zavádění všech technologií zmíněných výše je nezbytné, aby města měla kvalitní a dostupnou digitální infrastrukturu poskytující nepřetržité a spolehlivé připojení ve všech částech města. Připojení k internetu je nezbytným požadavkem mnoha služeb, ke kterým se obyvatelé dostanou přes zařízení jako smartphony, tablety nebo vozidla.

V rozvinutých městských oblastech je většina obydlí již vybavena pevným širokopásmovým internetem a pokrytí vysokorychlostními mobilními 4G sítěmi, se rychle zvyšuje. Díky novým technologiím, jako je 5G, by mobilní internet měl být schopen plně podporovat vznikající Smart Cities aplikace.

Čtěte také:

Koncept Smart City s pozitivním vlivem na životní prostředí

Digitalizace může být motorem malého podnikání, sociálních služeb i zdravotnictví

Veřejná správa nového střihu. Inteligentní řízení přináší spokojenější obyvatele

Další součástí digitální infrastruktury je využívání tzv. Cloud computing technologií .. Cloud umožňuje městům nebo zejména menším obcím vyměnit jednorázové náklady na koupi IT hardwaru v kombinaci s pravidelnými náklady za jejich správu a kvalifikované využívání za výrazně nižší náklady závislé na míře spotřeby těchto služeb.

Při aplikování Smart Cities infrastruktury je tento přístup vhodný pro zajištění dostupnosti webových služeb pro veřejnost nebo na jednorázovou analýzu údajů shromážděných napříč městem. Mezi hlavní výhody tohoto přístupu míst k spolehlivému zajištění klíčových služeb v době, kdy jejich město potřebuje, patří zejména jednoduchost zprávy tohoto partnerství s externím dodavatelem, 

Flexibilita, kterou to městu nabízí a minimální fixní náklady, možnost využívat kapacity silných soukromých poskytovatelů těchto služeb a inter -operabilita, která pomáhá propojit jednotlivé databáze města.

Významným aspektem pro rozvoj infrastruktury inteligentních měst je i technologie Blockchain. Její integrace do systému inteligentních měst by mohla pomoci efektivněji propojit všechny městské služby a zároveň zvýšit bezpečnost a transparentnost. Očekává se, že Blockchain ovlivní města prostřednictvím inteligentních smluv, které pomáhají s fakturací a zpracováním transakcí. 

Blockchain se stal v posledních letech doménou mnoha lokálních start-upových řešení, která jsou na podporu míst zaváděny na místní úrovni firmami s propojením na městský ekonomický a sociální ekosystém.

 

Martin Reguli, s úpravou Tomáše Lemešaniho

Text je součásti analýzy připravené pro Slovak Business Agency

Odemknout článek

Byznys Biztweet Byznys

  • 5 Kreditů
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
  • Objednávka služeb
Top

Standard Biztweet Standard

  • 1 Kredit
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu

Můj stát, moje firma aneb Z Babiše Burešem Biztweet Můj stát, moje firma aneb Z Babiše Burešem

Muj stát, moje firma

Oblíbené motto „řídit stát jako firmu“, které do české politiky přinesl fenomén Andreje Babiše, definuje změny, jimiž česká společnost prošla mezi lety 2013–2021. Populismus kombinován s politikou nenávisti přinesl na pozadí ekonomické konjunktury Andreji Babišovi nebývalou popularitu. Společnost zas nebývale rozdělil a přinesl řadu nevratných změn. Titul Můj stát, moje firma odhaluje skutečnou výši dotací, které pobírají firmy, jejichž konečným uživatelem výhod je Andrej Babiš, jejich neobvyklý úspěch v získávání veřejných zakázek či to, jak podnikatelské impérium oligarchy po jeho vstupu do politiky vzkvétalo. Kniha se věnuje také otázce konfliktu zájmů a stavu, kdy veřejné peníze slouží zájmům velkopodnikatelů. Osobitě sleduje zneužívání politicky získaných pravomocí či pokřivení konkurenčního boje a trhu jako takového. Každému čtenáři také lidsky vysvětlí, jak na tento stav doplácí život běžného občana. Pokud je náhod příliš mnoho, nejde o náhodu. A tou, zdá se, nebyl ani průnik oligarchy Babiše do české politiky. Ideálním načasováním dosáhl toho, co se žádnému jinému velkopodnikateli nepodařilo. Česko řídil jako firmu. Svou firmu.

Golden Biztweet Golden

  • 10 Kreditů
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
  • Objednávka služeb