Inteligentní veřejná správa na úrovni města má primárně za cíl zvýšení transparentnosti a účinnosti místní samosprávy na nastavení procesů s ohledem na potřeby místního obyvatelstva. Základními aspekty těchto procesů jsou otevřená data, která vyžadují transparentní sběr a jasně a předvídatelně nastavena pravidla využívání třetími stranami. 

To se týká využívání městských dat i sběru vlastních dat přes využití městské infrastruktury. Tímto se umožní propojení dostupných datových podkladů, z nichž může městská samospráva, nevládní sektor, stejně jako soukromí inovátoři přinášet vylepšení veřejného prostoru a nové inovativní služby. 

Výsledkem posilování této spolupráce je rozvoj transparentnosti a účinnosti státní infrastruktury, která se využívá na maximum. Elektronické městské služby zároveň pomáhají občanům uskutečnit co největší část městské administrativy bez povinného fyzického kontaktu. Sem patří služby jako dohodnutí svadebního termínu, přihlášení se na sociální bydlení nebo vybavení parkovacího povolení či místa ve škole nebo školce.

Prvním aspektem navazujícím na sběr a zpracování dostupných dat je organizační kultura města založená na datech a znalostech. Taková kultura podporuje přístup založený na uvědomování si informačních databází a jejich pravidelném konzultování v rozhodovacím procesu. Efektivní využívání dostupných informací pro přípravu veřejných opatření je klíčovým aspektem v rozvoji efektivní správy města.

Čtěte také:

Doprava ve městech. Klíč regionální konkurence

Bankomat pro oligarchy. Unie chce změnu dotační politiky v zemědělství

Český plán obnovy. Namísto reforem a digitální budoucnosti platy státních zaměstnanců a důchody

Na to navazují procesy efektivního managementu samotných veřejných institucí z organizačního hlediska přes správnou analýzu a cílené zpracovávání vstupů poskytnutých ze senzorů, datových vstupů a dostupných informací a podnětů od veřejnosti. Různé aspekty ICT technologií vědí v celé škále procesů na úrovni města hrát odlišnou roli při podpoře cílů veřejné politiky a správy města. Samostatným aspektem v tomto procesu je rozvoj veřejných služeb, který je popsán níže. Data z různých zdrojů musí být vzájemně porovnávány a poskytovány i ostatním orgánům veřejné správy pro zohlednění v přípravě národních opatření.

Specifickým bodem z hlediska správy města je využívání městských inženýrských sítí, tedy elektrické, vodní nebo telekomunikační sítě, která se dá využívat ve spojení se senzory na minimalizaci negativních událostí ve městě. Specifické cíle správy těchto oblastí, které ve většině případů patří do městské infrastruktury, nebo minimálně tato infrastruktura využívá městské pozemky, se dají rozdělit do kombinace ekonomických a environmentálních. Z ekonomických cílů jsou nejdůležitější především snahy o snižování náročnosti správy těchto sítí a co nejnižší míru plýtvání zdroji. Vedle toho je také významnou snaha, aby sítě byly monitorovány z hlediska rizika opotřebení, které by senzory věděli zachytit a nahlásit potřebu opravy předtím, než dojde k samotné havarijní situaci, která bude město stát nemalé prostředky na řešení včetně ztrát způsobených výpadkem pro místní ekonomiku jako i škody způsobené obyvatelům. Právě proto jsou častým a známým příkladem aplikací inteligentních technologií jsou inteligentní sítě nebo distribuované úložiště energie. 

Tyto systémy jsou obvykle umožněné instalací inteligentních měřicích zařízení, ale mohou zahrnovat i decentralizovanou výrobu elektřiny nebo dokonce elektrická vozidla. Mezi další inteligentní sítě patří monitorování vody a řízení tlaku vody nebo flexibilní využití konvenčních a obnovitelných elektráren na základě aktuální a předpokládané poptávky po elektřině. 

Martin Reguli, s úpravou Tomáše Lemešaniho

Text je součásti analýzy připravené pro Slovak Business Agency