Bankomat pro oligarchy. Unie chce změnu dotační politiky v zemědělství

Za děním, které v posledních letech nahlodává dosud používané postupy v přípravě společného evropského rozpočtu, stojí neutěšená situace ve střední a východní Evropě. Kvůli české, slovenské maďarské, bulharské a rumunské dotační praxi se zvyšuje tlak na takzvané zastropování zemědělských plateb na půdu a celkovou rekonstrukci Společné zemědělské politiky. Ukázka knihy Můj stát, moje firma.

Důvodem jsou četné případy zneužívání dotačních schémat za účelem vytváření monopolního postavení velkopodnikatelů, či případy, kdy se zemědělské dotace stávají zdrojem zisku podvodníků. Mnozí kritici stávající praxe volají také po trestech pro konkrétní provinilce. 

Znepokojení zesílilo především kvůli třem konkrétním případům. Prvním bylo zavraždění slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Vyšetřování vrhlo světlo na sérii článků, ve kterých Kuciak popsal skupinu organizovaného zločinu, která roky vydělává na evropských platbách. Tři klany italské mafie vlastní na východě Slovenska několik desítek zemědělských firem, které obhospodařují stovky až tisíce hektarů půdy a čerpají na ně miliony dotací, přičemž oprávněnost těchto plateb je velmi sporná. V jednom případě si například firma nárokovala platby na osminásobek plochy, kterou skutečně využívala. V jiném třeba žádala platby na plochy, za které neplatila nájem a neměla na ně užívací právo.

Poľnohospodárska platobná agentúra přerozdělující evropské fondy na Slovensku podle kontrolních orgánů Unie rozdělila protiprávně až stovky milionů eur. Agentura se proto otřásá v základech a někteří členové jejího vedení včetně dlouholetého ředitele dokonce skončili ve vazbě. Slovenské kontrolní orgány však tuto rozsáhlou protiprávní činnost neodhalily, musel zakročit Brusel, který proplácení některých operačních programů pozastavil. 

Druhým případem, který nutí Evropskou unii k rekonstrukci dotačních systémů v zemědělství, je investigativní studie listu New York Times, která koncem roku 2019 popsala způsob, jak se maďarští oligarchové blízcí Viktoru Orbánovi dostávají k mohutným balíkům dotací na půdu, jak se tyto platby zneužívají na Balkáně, ale i to, jak ze systému profituje český premiér Andrej Babiš, který si na zemědělských platbách v roce 2018 přišel minimálně na 42 milionů eur.  

Pověstnou poslední kapkou je dění kolem auditu Evropské komise, ve kterém si posvítila na zemědělské dotace přidělené firmám, jejichž konečným uživatelem výhod je český premiér Andrej Babiš. Jeho skupina Agrofert obhospodařuje zhruba 115 tisíc hektarů půdy oficiálně rozdělené do 53 farem. Jednání probíhají již od roku 2019, za českou stranu je vede zejména Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo pro místní rozvoj. Hlavně druhé jmenované je v obraně „české pozice“ nejaktivnější. S Bruselem si vyměnilo několik oficiálních listů, v nichž popírá jakékoliv pochybení a odmítá učinit kroky k nápravě. Podle kritiků místy vystupuje spíše jako právní oddělení skupiny Agrofert a nebere ohled na to, že svým chováním ohrožuje dotace také pro další české podniky. Neobvyklý je také až nepřátelský způsob komunikace, kdy ministerstvo veřejně opakovaně mlžilo nebo vysloveně lhalo, při povinných odpovědích využívalo poslední možné termíny a odmítalo přijímat dopisy z Bruselu psané v angličtině. 

Opravdu nepříjemná je pro kritizované země včetně Česka otázka vymáhání práv. Čím dále, tím hlasitěji je slyšet volání, aby vůči mafii a oligarchům zasáhla přímo Evropská unie. Důvodem je nečinnost místních dohledových orgánů. Europoslanci ze skupiny Greens/EFA se odvážili nahlas říct pro mnohé kacířskou myšlenkou, aby se vyšetřování kolem čerpání dotací chopil nově vytvořený Úřad evropského veřejného žalobce. Uvedená europarlamentní skupina sepsala také rozsáhlou studii, kde popisuje, jak země včetně Česka využívají evropské dotace v zemědělství v nesouladu s jejich zaměřením. Nástroje Společné zemědělské politiky zde nejsou využívány k posílení  malých a rodinných farem, což je jeden z hlavních cílů evropské dotační politiky, ale fungují jako „systémové výhody“ pro velké farmy, jejichž manažeři mají obecně „úzké vazby na vládnoucí strany“. Také tato zpráva potvrzuje konstatování auditu Evropské komise, že český premiér Andrej Babiš porušil domácí a evropské právní předpisy o střetu zájmů poté a nadále kontroluje zemědělskou společnost Agrofert.

Úryvek z knihy Můj stát, moje firma, kterou můžete podpořit, nebo předobjednat klikem na tento link nebo zprávou na marketing@biztweet.eu

Od roku 2004 tuzemsko přijalo více než 15 miliard eur zemědělských dotací, přičemž až 75 procent z nich směřovalo velkým farmám. Připomeňme, že zemědělské dotace jsou nejvýznamnější části společného evropského rozpočtu (v posledním sedmiletém období tvořily až 40 %), do kterého přispívají také čeští občané.  Podle správy europoslanců ze skupiny Greens/EFA až čtvrtina v Česku proplacených zemědělských dotací může být proplacena neoprávněně. Tuzemské dohledové orgány podle názoru europoslanců nedostatečně sledují vlastnické struktury a vazby mezi jednotlivými farmami, čehož zneužívají holdingové společnosti, které účelovým rozdělením na menší podniky neoprávněně čerpají dotace určené malým farmám. Příslušné orgány na české straně to však odmítají. 

Česká vláda podle názoru europoslanců také neoprávněně převedla 1,1 miliardy korun z programů určených na investice do zemědělských podniků a agroenvironmentálních opatření do Programu rozvoje venkova, ze kterého čerpají dotace velké farmy včetně těch patřících do skupiny Agrofert. Vláda tento přesun vysvětlila zvýšenou potřebou podporovat živočišnou výrobu, na kterou dopadá mimo jiné i pandemie koronaviru. 

Podle europarlamentní skupiny je nenormální zejména stav, kdy tyto dotační programy premiér či ministr zemědělství ani nesmějí představovat, takže na tiskových konferencích i jednáních chybí. Oba jsou totiž v přímém konfliktu zájmů: premiér svým vlastnickým provázáním s Agrofertem a Miroslav Toman jako člen rodiny vlastnící společnost Agrotrade. Oba tvrdí, že se rozhodování o dotačních schématech neúčastí a u hlasování nejsou přítomní. To však europoslancům ani evropským auditorům logicky nestačí a žádají, aby byly dotace těmto firmám pozastaveny. Krátce se tak i stalo, ale v listopadu 2019 Státní zemědělský a intervenční fond platby firmám Agrotrade a Agrofert opět obnovil. 

Od dubna 2017 pravidla Společné zemědělské politiky požadují, aby každý žadatel o dotaci poskytl čestné prohlášení, kdo je skutečným vlastníkem. Od srpna 2020 navíc musí být všichni žadatelé registrováni v rejstříku konečných uživatelů výhod. České úřady však ani jednu z těchto podmínek pro proplácení dotací nedodržují. Čeští legislativci tranzici směrnice, která by rejstřík konečných uživatelů výhod plně zavedla i v České republice, zdržují, přičemž naše úřady odpovědné za proplácení dotací nevyužívají ani možností, které k ověřování vlastnictví už mají (například společné evropské rejstříky).  

 

Analýza vznikla jako součást přípravy knihy Můj stát, moje firma, kterou můžete kdykoliv objednat mailem na marketing@biztweet.eu

Celou analýzu najdete na stránkách institutu Pravý břeh