Kabinety s Babišem daňové úlevy škrtají. Pětina z nich však směřuje do Agrofertu

Téměř pětina daňových úlev přidělených Finanční správou podnikům v České republice směřuje od vstupu Andreje Babiše do politiky koncernu Agrofert.

Daňové úlevy, které podnikům v Česku udělují jednotlivé politické reprezentace, přešly revizemi a úspornými opatřeními. Na seškrtaných daních ovšem nejvíce vydělala skupina Agrofert. Od doby, co Andrej Babiš ovládl ministerstvo financí a záhy celou vládu, tvoří odpustky z daní pro firmy, kterých je konečným uživatelem výhod výraznou část všech daňových úlev, které Finanční správa firmám v tuzemsku poskytla. 

Analýza vznikla jako součást přípravy knihy Můj stát, moje firma, kterou můžete podpořit předobjednávkou na tomto linku 

Finanční správa pod vedením nominantů Andreje Babiše udělování daňových úlev omezila. V letech po Babišově vstupu do politiky - 2014 až 2019 - lze ze statistik Finanční správy vyčíst, že české firmy získaly pardon o sumární hodnotě úlevy na dani i příslušenství 20,31 miliardy korun. Po roku 2014 je však zřetelné snižování udělených daňových úlev. 

Zatímco celkové daňové úlevy českých firem klesají, ty pro Agrofert, kterého konečným uživatelem výhod je Andrej Babiš tomuto trendu nepodléhají. Podle investičních dotací, které skupina povinně zveřejňuje v účetních informacích, je Agrofertu prominuto, od doby co jeho konečný uživatel výhod sedí ve vládě, 0,28 až 1,47 miliardy korun daní a příslušenství ročně.   

Zatímco v roce 2013 si holding na žádnou daňovou úlevu nepřišel, od roku 2014 mu Finanční správa prominula daně a příslušenství v objemu 3,75 miliardy českých korun což je 18,5 procenta všech prominutých daní a příslušenství udělených podnikům v České republice. 

 

Rok 

Přijaté investiční dotace holdingu Agrofert (v miliardách korun)

Procentuální podíl na všech prominutích daní a příslušenství podnikům v Česku

2013

0

0

2014

1,47

13,6

2015

0,67

15,4

2016

0,37

17,5

2017

0,61

100

2018

0,28

29,8

2019

0,35

23,2

Vlastní zpracování Zdroj: justice.cz

Celkově tedy lze říct, že Finanční správa od vstupu Andreje Babiše do české politiky, což je ekvivalentem jeho ovládnutí ministerstva financí, uděluje Agrofertu pardon takřka v objemu pětiny všech úlev udělovaných všem podnikům v České republice. 

Zvýšení výběru daní je podle Andreje Babiše klíčovým aspektem růstu české ekonomiky, kterým obhajuje své osobní profesní úspěchy v politice. Zvýšený výběr byl kromě objektivních skutečností podle Babiše poháněn komplexem vládních opatření, které připravil sám, anebo ním pověřeni ministři. Stěžejními byly podle Babiše zejména zavedení elektronické evidence tržeb (EET) a celková racionalizace daňové politiky tvořena menšími dílčími kroky. Mezi ty patří také snižování objemu daňových úlev poskytovaných průmyslovým podnikům.  

Hnutí ANO 2011 ve svém prvním volebním programu, který připravilo těsně před sněmovními volbami 2013, nevěnovalo daňovým úlevám výrazný prostor. Zatímco rétoricky, ústy šéfa strany, by strana určitě změnila štědré rozdávání společných peněz, v programu naopak slibovala daňové úlevy snížením příspěvku pojistného na sociální zabezpečení u absolventů a zaměstnanců, jimž je více než 50 let. 

Po volebním úspěchu a zisku ministerstva financí však Babiš skutečně měnil politiku v oblasti daňových úlev, a to výrazněji než bylo uvedeno v politicky definované motivační části programu jeho strany. Už brzy přišly první zásahy do daňových úlev pro živnostníky a výrazně se přehodnotilo dotování odpuštěním daní u do té doby podporovaných sektorů.

Výsledkem mělo být racionalizování - podpora jen tam, kde je skutečně potřeba a zrušení daňové podpory pro podniky, které to ve skutečnosti k udržení zaměstnanosti, či investici nepotřebují. 

Začátek Babiše coby držitele státní kasy však likvidaci daňových úlev nenasvědčoval. V roku 2014 zařízl nový financ majstr do rozpočtu sekeru v objemu 10,79 miliardy českých korun prominutých daní a jejich příslušenství. Daňová úleva byla rekordní i historicky, nejblíže byl štědrý rok 2007, kdy při explozi velké recese stát odpustil firmám 10,42 miliardy korun, které měly do rozpočtu přitéct v rámci výběru daní.  

Podle argumentace tehdejšího vedení Finanční správy byl rekordní daňový pardon v roce 2014 zapříčiněný neobvyklými okolnostmi - zejména změnou posuzování jednotlivých žádostí o prominutí daní, kterou údajně přinesla nová evropská legislativa a odpouštěním daní podnikatelů poškozených rozsáhlými povodněmi z předešlého roku. 

Zatímco přírodní katastrofu zpochybňovat nelze, zbytek odůvodnění ano. “Nová metodika” posuzování žádostí o daňové odpustky, kterou mělo charakterizovat umožnění snížení sankcí, se totiž projevila pouze v daném roce. Dlouhodobým efektem však naopak je, že zcela přeházela seznamy firem, které v minulosti daňové úlevy, ať už z jakýchkoliv důvodů, pobíraly. 

Andrej Babiš byl před přímým vstupem do politiky kritiky označován za nebezpečí hlavně z titulu jeho masivního konfliktu zájmů. Muži, který agresivně ovládl velkou část agrobyznysu, chemického průmyslu a vstupuje do velkých projektů ve zdravotnictví a dalších sektorech, bylo stěží uvěřit, že na léta budované impérium nástupem do politické funkce zapomene. 

Analýza postupu Finanční správy při udělování prominutí daní upřímnost Babišovy snahy o oddělení politické funkce a jeho podnikání zpochybňuje. Už v prvním roce ministrování Andreje Babiše (2014), holding Agrofert, který tehdy počátkem roku ještě řídil coby předseda představenstva a dnes je jeho konečným uživatelem výhod, získal úlevu daní a příslušenství v celkové výši 1,47 miliardy korun.

Firma ministra financí, která rok před jeho jmenováním do funkce nezískala žádnou úlevu, tedy po jeho jmenování získala úlevu v objemu 13,6 procenta úlev schválených všem firmám, které s žádostí o prominutí daně uspěly. 

 

Text je součásti analytického seriálu připravovaného pro knihu Můj stát, moje firma

Celou analýzu najdete na stránkách institutu Pravý břeh