Data v českých městech. Jak je využít pro rozvoj zdravého podnikání?

Inteligentní práce s daty v českých městech přináší kvalitnější život jejich obyvatelů a možnost vytvoření zdravého podnikatelského prostředí.

Malý podnikatel v běžném podnikatelském životě bohužel ne jednou naráží na to, že je podceňován a má limitované možnosti. Spolupráci s vysokými a odbornými školami, či vědeckými pracovišti často naváže pouze velký podnik. Je to dáno hlavně kapacitními a finančními možnostmi, či nastavením systému neformálního vzdělávání.

Podobné platí io vědeckých pracovištích. Jejich spolupráce s malými inovátory musí být často zprostředkovaná veřejnými institucemi, což v praxi vytváří byrokratické bariéry. Smart Cities vytvářejí most, který je pomáhá obcházet.

V neposlední řadě je koncept Smart Cities vhodný pro výzkum, zkoušení a testování nových postupů a nebývalých řešení. Vytváří bezpečné inovační prostředí, ve kterém dokáží i malí hráči pracovat s velkým objemem vstupů a dat, které slouží pro komplexní rozvoj jejich podnikání.

Pro sektor MSP je velmi důležitá také zdravá podnikatelská komunita. Ta se v regionu kde působí buduje právě komplexními projekty na lokální úrovni. Z vybudovaných vztahů pak společnosti těží i u dalších podnikatelských aktivit.

Ještě více než v minulosti si dnes obyvatelstvo vybírá místo pro svůj život na základě kvalitativních urbanistických parametrů. Nároky na města stoupají, očekávání hledí nejen na jejich vzhled, ale i funkčnost, flexibilitu, kvalitu infrastruktury, nákladnost života, ale i na to, do jaké míry dokáží nabízet osobní a kariérní rozvoj jednotlivce.

Všechna tato kritéria nutí města dbát na rozvoj příležitostí, podmínek, komfortu, zefektivňovat vynakládání zdrojů a přinášet do městského plánování holistické a udržitelné principy.

Dynamický rozvoj posledních desítek let v českých městech, který vyvrcholil nástupem koronavirové krize prověřil připravenost měst a jejich schopnost čelit novým otázkám. Do popředí se dostaly hlavně možnosti měst fungovat administrativně i bez možnosti osobního kontaktu, hledat zdroje novými cestami, nebo to jak v jednotlivých městech udržet zaměstnanost a pomáhat těžce zkoušenému podnikatelskému prostředí.

Víc aktérů, lepší výsledky

Pro všechny jmenované otázky je vhodnou metodou zavádění principů Smart Cities (někde označovaných i Smart City). Koncept zaměřený na efektivitu využívání zdrojů, ekologické řešení, digitalizaci, práci s daty a zapojení občanů do komunitních aktivit pomáhá městům odolávat nepříznivým vlivům a náporem na jejich infrastrukturu. Přináší zároveň rozsáhlé možnosti pro rozvoj místního malého a středního podnikání, či prostor pro regionálního inovátora přerůst v globálního hráče.

Práce s daty umožňuje pokračovat v nezbytných činnostech i bez nutnosti osobního kontaktu, přináší kvalitní informovanost a dodává obyvatelstvu otevřenost možností i v době, kdy se zdá být nemožné pracovat na jakémkoli rozvoji. Více digitalizované městské oblasti proto odolávají krizi lépe než ty, jejichž správa a další složky života digitalizaci zanedbali. A platí to také v případě podnikatelského prostředí.

Uživatelem projektů Smart Cities jsou kromě úřadů a městských či obecních organizací hlavně samotní občané. Proto musí být projekty připravované nejen pro ně, ale i s nimi. A nejde o floskule. Podnikatelský sektor dokáže výsledné produkty, služby a řešení připravit tak, aby dokonale reflektovaly na potřeby konečných uživatelů, někdy však naráží na neochotu veřejných partnerů zpřístupnit efektivní komunikaci s budoucími zákazníky.

Ti by měli být zapojeni již do fáze vytváření samotné koncepce Smart Cities. Sami totiž vědí nejlépe, kde jsou hlavní problémy regionu, ve kterém žijí. Oni budou zároveň těmi, kteří v regionu zůstanou žít, dojde - li ke zlepšení komfortu v daném regionu, a to je jedním z hlavních cílů projektů inteligentních měst.

K Smart Cities coby koncepci se proto musí vyjadřovat občanské iniciativy a o dílčích projektech, které strategie vytvářejí mohou občané rozhodovat v anketních průzkumech nebo jednoduchým hlasováním na internetu.

Společná příprava

Samotní občané by měli být také připuštěni k možnosti navrhovat vlastní vize, či konkrétní řešení. Při realizaci projektů by zas měli poskytovat dohled a hodnotit zda projekty splňují cíle, ke kterým se v přípravné fázi aktéři inteligentních měst zavázali. Udržitelné projekty Smart Cities musí také respektovat změny v potřebách obyvatel, které přicházejí s postupujícím časem. Partneři projektů by měli být schopni na ně reagovat i dynamicky v průběhu času.

Některé případy nesprávného přístupu pokusu měst a obcí o aplikaci konceptů Smart Cities váznou na neadekvátním přístupu samotných měst a obcí ve vztahu k potenciálním partnerům.

Město, či obec si musí uvědomovat, že v případě projektů Smart Cities benefituje z projektu hlavně obyvatel daného regionu. Investice v daných projektech spouštějí mimořádný multiplikační efekt a díky spolufinancování z více zdrojů jde pro městský region o mimořádně výhodnou a efektivní investici.

Pro úspěch projektů je nejvýznamnější zapojení kvalitních partnerů z třetího a soukromého sektoru. Partnerství musí být vzájemně výhodné a musí vytvářet příležitosti, které i neveřejným partnerům stojí za vstup do spolupráce. Ekonomický benefit často není tím hlavním, který podnikatele přitahuje k projektům Smart Cities.

Jak vyplývá ze zkušeností aktérů projektů Smart Cities ze sektoru MSP popsaných v této analýze, často jde více o unikátní příležitost posunout inovaci rychlejším tempem a produkt, či službu zdokonalit díky zpětné vazbě významných počtů náročních uživatelů v podobě obyvatelstva daného regionu.

Ve vztahu ke třetímu sektoru se k němu nesmí město, či obec stavět jako ke partnerovi od kterého se spolupráce a vstřícnost očekává automaticky, jen proto, že daná sociální služba, vědecké pracoviště, či think tank funguje na území daného městského regionu. Tato kategorie partnerů má být motivována nefinančními výhodami jako jsou vzdělanostní či ty, které souvisejí se zjednodušením přístupu ke klíčové infrastruktuře.

Čtěte také: 

Hra švýcarských euroskeptiků. Jak na pat v jednáních doplácí Unie?

Chytrá města nemusí být pouze trendy heslem. Nabízí impulz pro ekonomiku zasaženou pandemií

Akcelerátory zadlužení evropských domácností. Jaké jsou trendy?

Ve vztahu k soukromému sektoru se musí odbourat nepřátelské předsudky, které v očích města či obce dělají z podnikatele pouze subjekt, který se pokouší o co nejvyšší výdělek na úkor veřejných rozpočtů. Je vhodné při pořizování neorientovat nákupy na nejnižší ceny, je lepší zaměřovat se na jiné části nabídek jako například komplexnost a udržitelnost dlouhodobé spolupráce.

Podnikatelský sektor je vhodné k projektům v rámci Smart Cities motivovat unikátními příležitostmi pro rozvoj podnikání, výhodnějším přístupem k dalším městským či obecním službám nebo zprostředkováním příležitostí vyplývajících z mimořádného režimu, který práce na inovacích pro veřejného partnera umožňuje.

Koncept Smart Cities nabízí sektoru MSP také unikátní příležitosti na širší rozvoj nových technologií s vysokým celospolečenským významem a potenciálem stát se fenoménem nové ekonomiky, či veřejné správy.

Možnost pro blockchain

Unikátní prostředí a režim, ve kterém projekty inteligentních měst probíhají, jsou vhodnou příležitostí pro širší využívání blockchain technologií. Po těch nevolají jen inovátoři ze zahraničí, teoretici nové ekonomie a některé pokrokové politické reprezentace, ale i samotní podnikatelé, zvláště ti z prostředí MSP.

Blockchain je speciální druh distribuované decentralizované databáze uchovávající neustále se rozšiřující počet záznamů, které jsou chráněny proti neoprávněnému zásahu tak z vnější strany, tak ze strany samotných uzlů peer-to-peer sítě. Transakce je do systému zapsána automaticky a v reálném čase. Zpětně do ní nelze zasáhnout. Systém proto zrychluje a zajišťuje celou sérii transakcí. Zvažuje se jeho používání při správě veřejných financí, ale i v obchodním styku.

Podle průzkumu analytické společnosti Deloitte by použití blockchain zvážili až dvě třetiny zástupců firem ze střední a východní Evropy https://www2.deloitte.com/sk/sk/ footerlinks / pressreleasespage / press-releases-archive / blockchain_technologie.html].

60 procent respondentů průzkumu se domnívá, že řešení založené na blockchaine jsou bezpečnější než tradiční řešení. Třetina dotazovaných slibovala také významné investice do dané technologie.

O blockchain se mluví jako o technologii s potenciálem stát se hnacím motorem ekonomiky v době inteligentních technologií i několik veřejných institucí ve světě. České ministerstvo financí analyzuje, zda by bylo díky blockchainu možné regulovat trh s virtuálními měnami, Finsko a Spojené království studovali možnosti zavedení do systému vyplácení sociálních dávek a správy daní, na úrovni Evropské unie nebo mezinárodních organizací, jako je UNIDROIT.

 

Tomáš Lemešani, podpořte nás nákupem v našem eshopu

Odemknout článek

Byznys Biztweet Byznys

  • 5 Kreditů
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
  • Objednávka služeb
Top

Standard Biztweet Standard

  • 1 Kredit
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu

Golden Biztweet Golden

  • 10 Kreditů
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
  • Objednávka služeb