Akcelerátory zadlužení evropských domácností. Jaké jsou trendy?

Evropská unie monitoruje zadlužení domácností dlouhodobě. Zbystřila zejména po poslední globální ekonomické krizi. Co identifikovala za akcelerátory zadlužování v posledních letech? A jaký je vývoj nyní?

Důležitým indikátorem, který signalizuje trend zadlužování je třeba míra a frekvence zpožděných mandatorních plateb účtů domácností. Zjednodušeně řečeno, nemusíme sledovat pouze extrémní situace jako exekuce, ale i opakovaně pozdě zaplacená faktura za elektřinu naznačí, že s domácnosti není něco v pořádku. Kromě energií je vhodnou proměnnou, která vykazuje skutečné trendy v domácnostech účet od telekomunikačních operátorů.

A také zde vysílají evropské, potažmo české domácnosti varovní signály. Neplacení závazků se stalo běžnou součásti každoměsíčního hospodáření velké části obyvatelů. Zejména v zemích s nedokonalým dluhovým poradenstvím a oddlužením, či ochranou spotřebitelů to přitom způsobuje nebezpečné zvyšování rizika předlužení.

Dalším signalizátorem negativního trendu ve společnosti je růst nedoplatků na pojistném, či potíže s úhradou odvodů živnostníků. I zde je možné vidět, že se něco děje. Rostoucí trend byl viditelný navzdory konjunktuře už před koronavirovou krizi. Vlivem pandemie se situace zhoršila, přičemž pro státní kompenzační mechanismy uvidíme skutečný vývoj teprve po odeznění pomocných mechanismů.

Výrazným fenoménem v Česku, stejně jako na sousedním Slovensku je výrazné zadlužování v rámci nákupu nového bydlení. Úvěry a hypotéky související s nákupem nemovitostí lámou v Česku rekordy i v celoevropském měřítku. Návyk vlastnit nemovitost, společně s nedostupností nájemného bydlení a vysokými cenami nemovitostí nutí české domácnosti k zadlužování, které je rizikové.

Čtěte také:

Dluhy se týkají všech. Jak se zadlužení podepisuje na ekonomice a společnosti?

Česko připravuje novou strategii pro celoživotní vzdělávání. Jak je na tom dnes?

Na zahraniční vzdělávání učitelů dal Brusel přes 27 milionů

Zejména v krizové době je pak viditelný trend opožděného placení splátek, či celkového selhání splácení. Jde jednoznačně o nejrizikovější část předlužení s dopadem na finanční instituce, což ohrožuje ekonomiku jako takovou. Navzdory množství bezpečnostních opatření, které Unie po roce 2008 učinila, pořád se objevuje laxnost finančních domů i jejich zákazníků a na nájmu, či hypotéce opožděně platí činže a splátky více než 10 procent evropských obyvatelů ročně.

Důvodem k znepokojení jsou také rostoucí doby prodlevy v placení účtů. Prodlužují se takřka v každé evropské zemi, v zemích jako Česko a Slovensko ještě výrazněji než je evropský průměr.

Odložené splátky, moratoria a umělé finanční pomoci uděleny podnikatelům i domácnostem během korona krize nijak nevymazaly viditelné projevy růstu nezdravého zadlužování. Po odeznění pomoci se navíc dovíme podle všeho černější realitu a do vzorce potvrzujícího negativní trendy zřejmě přibudou i nové nečekané proměnné.

 

Tomáš Lemešani, podpořte nás nákupem v našem eshopu

Odemknout článek

Byznys Biztweet Byznys

  • 5 Kreditů
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
  • Objednávka služeb
Top

Standard Biztweet Standard

  • 1 Kredit
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu

Golden Biztweet Golden

  • 10 Kreditů
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
  • Objednávka služeb