Kolcun který se zastal Babiše přestane soudit

Soudce slovenského Nejvyššího soudu Jozef Kolcun byl zbavený taláru. Pod drobnohledem jsou také jeho rozsudky, včetně toho, který vynesl v prospěch Andreje Babiše v kauze StB.

Návrh na pozastavení funkce soudce podepsala slovenská ministryně spravedlnosti Mária Kolíková (Za ľudí). Jednala na základě vlastního přesvědčení a četných podnětů odborných organizací. 

Jozef Kolcun byl zadržený po zásahu kriminalistů v rámci akce “Víchrica” z konce října 2020. Policie ho podezírá, že patřil do rozsáhlé sítě zkorumpovaných soudců, který za úplatky prodávali verdikty jejich senátů, případně ovlivňovali verdikty svých kolegů. 

Kolcun je oficiálně obviněn ze dvou skutků, které se týkají přijímání úplatku ve výši 30 tisíc eur. Vyšetřují se i další podezření kolem jeho osoby.

Podle obhájce Kolcuna - Sergeje Romži jsou obvinění důsledkem výpovědí zkorumpovaného soudce Vladimíra Sklenky - pravé ruky kontroverzního soudce a politika Štefana Harabina. Bývalý řidič Harabina se stal soudcem a byl prostředníkem, který rozdával příkazy jak rozhodnout dalším soudcům. Po jeho obvinění začal spolupracovat a udal řadu dalších soudců. O korupci v justici se ve znalých kruzích vědělo léta, ale rozsah - že do něj byli zapletené až desítky elitních soudců překvapuje samotné investigativce.  

Eknihu Z Bureše Babišem objednáte na tomto linku, nebo zprávou na marketing@biztweet.eu

Kolcunova obžaloba je postavena na podezření u případu žaloby Slovenského syndikátu novinářů se třemi žalovanými soukromými společnostmi. Podle svědeckých tvrzení měla v tomto sporu nabízet úplatek pro soudce v částce 30 tisíc eur jedna z firem. Vyšetřovatelé viní Kolcuna z toho, že v roce 2017 chtěl vybavit rozhodnutí v žalovaném sporu ve prospěch jedné ze stran. Kolcun případ přímo nesoudil, ale verdikt údajně nakupoval u kolegy.

Další případ ovlivňování soudních řízení za 10-tisícový úplatek se týká obchodního sporu, ve kterém měl Kolcun přes kolegu dosáhnout řízení ve prospěch jedné strany. 

Jde však pouze o dvě důkazy podložené obžaloby. Podezření je více. Částky za podplácení soudců se měly pohybovat od tří tisíc eur až ke statisícům eur u velkých kauz. Policisté i soudní rada teď procházejí pod drobnohledem desítky postupů řízení a verdiktů soudů. 

Z českého hlediska je peprná role Jozefa Kolcuna v kauze, kde se Andrej Babiš pokouší napadnout jeho evidenci coby agenta StB. 

Už sedm let točící se kolotoč, ve kterém Babiš napadá relevanci svazků státní bezpečnosti ve slovenských archivech přechází spletitou válkou skládající se z četných vítězných i prohraných bitev. 

Čtěte také:

Jak se vaří knihy. Rozpočet s notami marketingu

Vyhladovět a koupit. Babišova inspirace Ficem

Politika s.r.o.: mlha kolem kampaně SPD

V roce 2014 Okresní soud v Bratislavě vyhověl Babišově žalobě a rozhodl, že ve svazcích StB spravovaných Ústavem paměti národa je veden coby agent Státní bezpečnosti neoprávněně. Učinil tak ale na základě nedůvěryhodných výpovědí bývalých příslušníků StB, kteří tvrdili, že si celý spis a záznamy v něm vymysleli. Ústav paměti národa, který na Slovensku archivuje citlivé svazky namítal, že nejde o důvěryhodné svědky, navíc dokumentoval vícestupňové ověřování a schvalování záznamů v době jejich vzniku.  

Odvolací Krajský soud v Bratislavě nejdřív zamítl odvolání Ústavu a platnost původního rozsudku potvrdil i Nejvyšší soud s Kolcunovým senátem začátkem roku 2017. Slovenský archiv však boj nevzdával, už jen kvůli tomu, že Babišovo vítězství precedentně zpochybňovalo veškeré údaje zanesene ve svazcích.  

Ústav uspěl na poslední instanci - 12. října 2017 Ústavní soud předchozí dva rozsudky zrušil, čímž vrátil spor na začátek a tedy ponechal platnost vedení Babiše coby agenta StB. Odůvodnění rozsudku však argumentačně umně využila Babišova právní a marketingová obhajoba. Ústavní soud totiž vše smetl ze stolu s tím, že Babiš od počátku neměl žalovat Ústav paměti národa, ale jinou instituci. V roce 2018 se tak Babiš u Krajského soudu i Nejvyššího soudu stěžoval, že stát omezil jeho práva na obhajobu tím, že neurčil koho může ve věci žalovat. Neuspěl. To se však změnilo v roce 2019, když Ústavní soud konstatoval, že se situace věcně má opravdu tak, že byl Andrej Babiš omezen na jeho právech hájit se. 

Český předseda vlády navzdory tomu, že v rukou nemá žádný právoplatný rozsudek, který by jeho evidenci ve svazcích StB označil za neoprávněnou tvrdí, že vyhrál. Argumentačně si přitom vybírá pouze vítězné části letitého soudního chaosu. De facto však se stížnostmi neuspěl ani u evropského soudu pro lidská práva (zamítnuta stížnost z roku 2018), a tak jeho jedinou argumentační berličkou zůstává, že vlastně nemá koho žalovat.

 

Tomáš Lemešani, podpořte nás nákupem v našem eshopu