Ekologie v dialogu se zaměstnavateli. Jak zahnat hospodářskou nevraživost?

Jedním z příkladů, kdy dokáže nedostatečná komunikace a domácí politika postavit proti sobě do opačné pozice Evropskou komisi, členské státy a někdy i členské státy navzájem, je ekologická politika.

Některé dřívější rozhodnutí Komise v oblasti environmentální politiky vznikly silově, i přes nesouhlas zástupců průmyslových odvětví. Z dobře míněných opatření tak někdy v konečném důsledku vzišla nepřiměřena zatížení hospodářského prostředí a přílišné nároky na průmysl, který v některých odvětvích prochází nejradikálnějšími změnami za poslední dekádu.

Na základě 27 národních energetických a klimatických plánů aktuální Evropská komise připravuje konečnou verzi dlouhodobé strategie snižování emisí do roku 2050. V roce 2020 ji pak Evropská unie předložila jako svůj příspěvek k plnění Pařížské dohody o klimatu. Vznikl tak jeden z hlavních motivů politiky nové Komise Ursuly von der Leyen - Green Deal.

Formuje se tedy další fáze vlajkové lodi evropské politiky. Při jednacím stole by ale neměli chybět zaměstnavatelé. Tak na národní i evropské úrovni.

Prioritou společné politiky má být v následujících letech podle dosavadních vyjádření představitelů Komise životaschopné a udržitelné zemědělství.

Společná zemědělská politika Evropské unie proto po roce 2020 plánuje dosáhnout cílů zvýšení konkurenceschopnosti a odolnosti tohoto odvětví vůči rizikům a krizi. Politika má umožnit využití jeho zemědělského potenciálu, který nabízejí nové technologie a začlenění výzkumu a inovací do zemědělských postupů.

Nová předsedkyně Evropské komise zdůraznila již krátce po zvolení potřebu vystavení zemědělců měnícím se klimatickým podmínkám. Vyzvala k vytvoření evropské ekologické dohody a ambicióznějších cílů v oblasti klimatu do roku 2030.

Čtěte také:

Junckerův balíček. Jaké dědictví zanechal Unii předešlý předseda Evropské komise?

Migrace v legislativě. Co přinesla evropskému právnímu systému?

Co Trump přinesl Evropě? Ztrátu partnera a ekonomické ztráty

Pokud tedy zemědělským podnikům již nyní překážejí ekologické nařízení Evropské unie, měly by se připravit na ještě prudší inovační tlaky. Odpor nebo pasivita vedou k silovým prosazení nařízení ze strany Evropské komise. Řešením je co nejaktivnější dialog zaměstnavatelů a politiků. Ti národní by měli při mezinárodním vyjednávání hrát výraznější roli jako zástupci domácích podniků.

Platí to i při přetrvávající kritice průmyslníků z ocelářství či energetiky, jejichž konstruktivní hlas často není v klíčových jednáních slyšet.

Ochrana životního prostředí dokáže být i příležitostí. Přináší inovace, které dokáží vytvářet nové příležitosti pro podnikání a zaměstnanost, čímž stimulují další investice. Na transformaci je třeba připravit, ale nesmí přicházet jednostranně.

 

Tomáš Lemešani, podpořte nás nákupem v našem eshopu

Text je součásti analýzy pro Republikovú úniu zamestnávateľov 

Odemknout článek

Byznys Biztweet Byznys

  • 5 Kreditů
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
  • Objednávka služeb
Top

Standard Biztweet Standard

  • 1 Kredit
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu

Golden Biztweet Golden

  • 10 Kreditů
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
  • Objednávka služeb