Vyhladovět a koupit. Babišova inspirace Ficem

Fico v odrazu Babišova zrcadla. Český premiér a oligarcha kopíruje populistické recepty slovenské sociální demokracie. Zatím úspěšně.

Andrej Babiš zejména na začátku druhého vládního období ním dirigované garnitury pocítil co znamená exploze popularity. 

Díky výhodné pozici ve vládě Bohuslava Sobotky dokázal vládu z pozice klíčového koaličního lídra a ministra financí de facto řídit, přičemž spolehlivě devastoval své koaliční partnery. Umně sváděl všechny nezdary na ně, zatímco on budoval i nadále image hlasu rozumu a opravdového sociálního “lidumila”.

Výsledkem byly navzdory četným kauzám neustále rostoucí preference, které se před koncem Sobotkova kabinetu spolehlivě pohybovaly kolem, ale častěji nad 30 procenty. 

Už v dané době se ANO podobalo další podobně hegemonicky působící straně v regionu - slovenskému Směru SD. Ačkoli by většina hnutí Andreje Babiše namítala, taktika, ale i konkrétní kroky ANO nejen připomínají, ale zcela kopírují trajektorii strany mnohaletého slovenského předsedy vlády Roberta Fica.  

První podobnost naznačuje výše popsané. Stejně jak Andrej Babiš kanibalizuje sociální demokracii a komunisty, Robert Fico při svém nástupu do první vlády likvidoval Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS) a Slovenskou národní stranu (SNS). 

Publikaci Z Bureše Babišem si můžete objednat v eshope, na tomto linku, či jednoduchým mailem na adrese marketing@biztweet.eu

V roce 2006 Fico vytvořil vládu s HZDS Vladimíra Mečiara a SNS Jána Sloty. Ficova strana tehdy zabodovala u zhruba 29 procent voličů, HZDS inkasovala takřka 9 procent hlasů a Slotovci připisovali slušných takřka 12 procent hlasů. Po čtyřech letech společné vlády se preference překlopili tak, že zatímco Fico narostl takřka na 35 procent, Slota s pěti procenty těsně přelezl do parlamentu, ze kterého Mečiar se ztrátou sedmi desetin procenta hlasů vypadl. O další dva roky v předčasných volbách získala SNS 4,5 procenta a HZDS méně než procento hlasů. Bývalý partner Robert Fico získal se Směrem závratných 44,4 procenta hlasů a sestavil jednobarevnou vládu.

Scénář, který by jistě voněl také Andreji Babišovi. A uvědomoval si to od počátku vstupu do politiky. Kromě likvidace spojenců si od počátku snažil přisvojovat nejviditelnější populistické úspěchy vlád, ve kterých byl součástí. Aplikoval Ficův recept - nepopulární hodit na partnery, populární si přisvojit a patřičně prezentovat. Není nutno hledat nová řešení, poradci hnutí ANO doporučili sprostě opsat to, co uspělo v režii Roberta Fica. Ten to v konečném důsledku také neměl z vlastní hlavy..

Kupování důchodců

Příkladem je třeba hra s výškou sociálních poplatků státu důchodcům. Penzijní systém je v Česku, podobně jako na Slovensku zatížený několika křivdami plynoucími z dob bývalého režimu. Jde o nespravedlnosti v případě rozdílů výšek penzí bývalých prominentů, dělníků a těch, kteří nebyli režimu po vůli. Nespravedlivý je také dvojí pohled na pracující v demokratickém a v komunistickém režimu, ale penze zatěžuje celá řada nesystematických pravidel. 

Slovenské, ale ani české vlády však tyto závady neopravovali během posledních dvou dekád vůbec. Částečně kvůli náročnosti penzijní reforem, částečné také kvůli tomu, že zdravý a automatizovaný penzijní systém by odebral populistickým politikům možnost vyuźívat sociální situaci důchodců jako politický nástroj. 

Babiš i Fico s velkou chutí přinášejí seniorům dobrou zprávu o zvýšení důchodů, či dalším nesystematickém opatření - bonusu. Ať už jde o jakoukoliv formu - 13., 14. důchod, vánoční bonus, či “rouškovné”. Bonusové poplatky - nejčastěji symbolické výše vycucané z prstu 500, nebo 1000 korun - z už nyní přetíženého penzijního systému znějí dobře, důchodci částku vidí a vědí, kdo jim ji dal. Nevidí ovšem, že ve skutečnosti ztratili na daních a poplatcích víc, nebo to, že ve skutečnosti dostávají míň než v minulosti.  

Populární krok je nejčastěji realizován v době před volbami, nebo tehdy, kdy se ve společnosti řeší jiné s vládou spojeno ovšem negativní téma. Nikdo ovšem důchodcům nevysvětluje, že přidáním na penzích o stejnou částku dochází k dalšímu prohlubování nespravedlivých rozdílů mezi víc a méně příjmovými důchodci, nebo to, že v poměru k průměrné mzdě dostávají menší penze než v minulosti. 

S vědomím toho, že se za současně nastavených pravidel penzijní systém v nejbližších dekádách zřítí, jde však pouze o další součást toho jak populisté nahlížejí na řízení státu. Podstatný je pouze dnešek a veřejné peníze slouží ke zvyšování popularity vítězů..

Drahé zadarmo

Andreji Babišovi se již na počátku jeho první menšinové vlády - dlouhé období vládl během peripetií kolem jeho trestního stíhání bez důvěry - zalíbil další hodně viditelný, pozitivně působící, ale také drahý populistický úplatek společnosti ze Slovenska. 

Inspiroval se slevami na jízdné. Robert Fico zaváděl dokonce nulové jízdné již v roce 2016. Byl to právě volební rok a do slovenského lídra opozice i médiá šili jednu kauzu za druhou. Fungovalo to - volby stejně vyhrál. 

Diskuzi o nulovém jízdném spustil půl roku před volbami a stihl ho zavést před nimi. České slevy na jízdné vešly do diskuze v době, kdy se dnes a denně projednávalo stíhání Andreje Babiše kvůli kauze Čapí hnízdo. 

Babišův kabinet protlačil 75-procentní slevy na jízdné ve vlacích a autobusech pro důchodce i studenty. Od roku 2018 tak 6-miliardovou roční ztrátu plynoucí státu ze slev hradí přes daně a odvody sami penzisté, studenti a jejich příbuzní. 

Dovolená někdy příště

Robert Fico na Slovensku bodoval u části populace také zavedením takzvaných poukazů na dovolené. Jde o voucher, který může slovenský zaměstnanec vyuźít v domácích hotelech, či lázních. Má to však samozřejmě háčky - navzdory prezentování úspěchu sociálního státu to celé hradí zaměstnavatel, který pak šetří na příplatcích, či mzdách. Vouchery ženou Slováky do přeplněných destinací a do těch samých zařízení, které nejednou vlastní vládní představitelé, sponzoři Směru, nebo jeho spojenci v službách odborů. 

Fico přišel s poukazy rok před slovenskými volbami. Andrej Babiš začal věc opakovat zase rok po něm. Inspiraci prezentoval ještě před propuknutím koronavirové pandemie. Po její vypuknutí ji prezentoval jako možný nástroj pro podporu tvrdě zasaženého domácího turismu. Dokud se ovšem stihl rozhoupat, bylo po sezóně a samotní podnikatelé z cestovního ruchu začali nad nechtěnou pomocí lamentovat. 

Užitečné návody 

Kopírování slovenské sociální demokracie vede k sanaci propadů, či růstu preferenčních procent hnutí ANO. I v Česku slouží hra na sociální stát k zastírání jiných problémů a proto nemožno očekávat, že by z dané politiky Andrej Babiš někdy ustoupil. 

Obzvlášť když je zřejmé, že má zájem bojovat o vítězství v dalších volbách a veřejně se mluví také o její následném instalování do prezidentského úřadu. 

Paradoxem sociálního populismu je fakt, že ubližuje nejvíc těm, na které v kampaních cílí. Čím se situace dané skupiny společnosti zhoršuje, tím snadnější je získat jejich náklonnost dalším malým sociálním benefitem. Sněhová koule nabaluje problémy a jejich falešná řešení do doby, dokud se ve státní kase najdou peníze na zvyšující se výdaje. V českém případě byla politická reprezentace historicky zodpovědnější. 

Krize způsobená koronavirovou pandemií ovšem otevírá nové možnosti. Nedostatek peněz umožňuje argumentovat v případě prohlubujícího se zadlužení. Navyšování státního dluhu jde přece na korektní cíle - oživení ekonomiky a záchranu nejvíce ohrožených. To, že se tam ztratí několik miliard na volební korupci si ve zmatku velkého pádu ekonomiky nikdo nevšimne. 


Tomáš Lemešani
Biztweet, podpořte nás nákupem v našem eshopu

Odemknout článek

Byznys Biztweet Byznys

  • 5 Kreditů
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
  • Objednávka služeb
Top

Standard Biztweet Standard

  • 1 Kredit
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu

Golden Biztweet Golden

  • 10 Kreditů
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
  • Objednávka služeb