Co Trump přinesl Evropě? Ztrátu partnera a ekonomické ztráty

Donald Trump je výraznou tváří světového populismu, obdivovaným vzorem konzervativních voličů a vyvrcholením republikánské silové kampaně. Co jeho politika přinesla Evropské unii?

Jedním z kontroverzních předvolebních slibů Donalda Trumpa během jeho kampaně byl příslib bojovat proti obchodnímu deficitu Spojených států, který se do roku 2016 dostal na úroveň nejvyšší od roku 1975.

Tento boj proti obchodnímu deficitu byl pro něj důležitý z hlediska strategie pro vytvoření dvaceti šesti milionů pracovních míst do deseti let. Tato pracovní místa měly být zejména v oblasti průmyslové výroby, kde USA ztratily konkurenceschopnost a přišly o sektory, které odešly do jiných levnějších zemí světa během posledních dekád. 

Bylo to kvůli kombinací faktorů, jako byly regulace, náklady práce a podnikatelské prostředí. V kontextu tohoto úsilí zaměřil Trump svou pozornost na několik aspektů hospodářské a obchodní politiky, které zasáhnou přímo budoucí vývoj v Evropské unii.

Základem Trumpovy snahy je zvyšování konkurenceschopnosti Spojených států ve vztahu ke dvěma základním ekonomickým konkurentům - Číně a Mexiku. Součástí tohoto plánu bylo snižování daní pro podnikatele, investice do fyzické infrastruktury a prudké snižování regulace pro průmyslové firmy.

Do tohoto bodu by bylo vše v pořádku. Avšak Trump začal útočit na třetí země z hlediska politik, které zejména Čína využívala na zlepšování vlastní pozice a ničení zahraniční konkurence. To se týkalo dumpingu oceli ale i dalších komodit, kterými se dostali do problémů několik podniků ve Spojených státech a Evropě.

Právě kvůli tomu a jiným dalším aspektům, jako umělé držení nízkých platů pracovní síly, se Trump rozhodl útočit na Čínu a uvalit cla nejdříve na komodity jako ocel a hliník a následně i na čínské produkty do výše 200 miliard dolarů. Toto rozhodnutí nastartovalo obchodní válku mezi těmito dvěma zeměmi, jejíž dopady začaly být viditelné napříč světovými ekonomikami.

Evropská unie z tohoto vývoje není nadšená. Částečně je to proto, že součástí obchodní taktiky Donalda Trumpa byla kritika připravovaných obchodních dohod Spojených států a jihovýchodní Asie v podobě Trans-Pacific Partnership a Evropské unie v podobě dohody o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP).

Odpor Trumpa vůči těmto dohodám v kampani se přenesl i do odklonu od snahy dotáhnout tyto dohody. To byl první aspekt, který negativně ovlivnil prospekt budoucích vztahů mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Obchodní válka vůči Číně a hrozby Trumpa vůči Evropské unii přinesly další významná rizika, jakož i reálné následky pro evropské firmy.

Na jedné straně někteří analytici poukázali na to, že omezené množství evropských firem může z tohoto konfliktu získat, pokud se jim podaří nahradit volné místo na americkém trhu, které zůstane po odlivu čínských produktů.

Avšak toto zažije asi jen zanedbatelné množství podniků. Až jedna třetina z evropských firem může být ve výrazných problémech v důsledku zvyšování napětí a následného oslabování podnikatelské důvěry. Evropské firmy se nacházejí ve stavu, kdy v důsledku strachu musí podstupovat nucený transfer technologií z čínských nebo amerických firem, na to, aby si udržely přístup na trh v těchto zemích. Vedle toho například v Číně evropské země musí čelit nerovnému přístupu ve vztahu k domácím firmám. Kromě toho tento konflikt samozřejmě přináší i riziko negativního dopadu kvůli oslabení růstu čínské ekonomiky, což mohlo spustit novou vlnu recese i bez aktuálního zásahu koronavirem. 

Druhým aspektem je Trumpova politika cel vůči samotné Evropské unii a odpověď EU na tyto Trumpova opatření. V tomto směru dospěla světová ekonomika do stavu, kdy Trump pohrozil 25-procentními cly na evropské automobily, na druhé straně Evropská unie má 10-procentní clo na automobily z USA a také zavedla odvetná cla na produkty ze Spojených států v hodnotě 3.2 miliard dolarů. 

Jedním z průvodních aspektů bylo oslabení důvěry v ekonomiku v Německu, kde tento pokles zaznamenali v první polovici roku 2018 během šesti měsíců. Jelikož na export jde až jedna polovina produkce Německa, tyto nálady se projevily také v zastavení německého hospodářského růstu. To v době, kdy Evropa zažila nejrychlejší růst a pokles nezaměstnanosti od spuštění krize v roce 2008.

Kampaň před americkými prezidentskými volbami 2020

Pokud již nyní vnímáme negativní dopady americké obchodní politiky na světový a evropský vývoj ekonomiky, měli bychom se v duchu hesla "nikdy není tak zle, aby nemohlo být hůř" připravit na ještě ostřejší spory mocností, z nichž lze šípiť problémy. Ani ty však v případě připravenosti nemusí skončit tragicky.

O tom, že se bude americký prezident Donald Trump snažit o své znovuzvolení v roce 2020, nikdo nepochyboval. Již krátce po své inauguraci v roce 2017 postavil nový marketingový štáb a spustil kampaň.

Tu mnoho odborníků vidí i za jeho výše popsanou obchodní politikou. V rámci ní Trump rozbíjí zažité obchodní vztahy a dostává mezinárodní obchodní rovnováhu na šikmou plochu. Právě politikou, v níž partnery označuje za hrozby a obviňuje je z neúspěchů Spojených států amerických v minulosti, mu přinesla v kampani 2016 body.

Nelze očekávat, že by svou rétoriku v rámci kampaně za znovuzvolení změnil. Právě naopak. Rétorika mu přinesla body a příznivý geoekonomický vývoj i dobré výsledky ekonomických ukazatelů před koronavirem.

Čtěte také:

Junckerův balíček. Jaké dědictví zanechal Unii předešlý předseda Evropské komise?

Migrace v legislativě. Co přinesla evropskému právnímu systému?

Taxislužby v Česku. Jak na zisk povolení a co dělat pokud chci i provozovat?

Rétorika Trumpa v minulosti několikrát ukázala, že bude chtít politiku příslibu všeho a přesvědčování o nemožném ještě stupňovat. Na to vše bude potřebovat peníze, které nebude chtít hledat na území Spojených států.

Problémem pro transatlantické partnery může být hlavně pokračování bourání mostů k americkým firmám. Celní politika, kterou Trump částečně používá pro politické, částečně pro krátkodobé ekonomické a částečně pro vyjednávací cíle, přináší trvalé narušení důvěry.

Při negativním vývoji jeho celní politiky bude tato strategie pokračovat, nebo se prohlubovat. Přinese okamžité ztráty, ztráty přeneseny na partnery, nechtěné ekonomické vlivy jako dumping a odvetná opatření stimulující další podobný mechanismus.

Rizikem je i měnová politika Spojených států amerických. Neustále "tištění peněz" s cílem podlamovat nohy zahraniční konkurenci nepodporuje konkurenceschopnost eura. To se chce kromě horkokrevného posilování zaměřit na stabilizaci. Konkurenční výhoda tak může být na straně amerického dolaru.

Nevratné jsou bohužel i škody vyvolané rétorikou. Už dnes je tradiční partner evropského společenství po Trumpově klíčové části vládnutí od Evropské unie mnohem dál, než byl v obdobích jeho předchůdců. Nepřiměřená útočná rétorika a nevyzpytatelnost řízení amerického prezidenta, který se nijak netají tím, že by uvítal rychleji drobení Evropské unie, ochlazuje vztahy a náprava škod bude trvat dlouho.

 

Tomáš Lemešani, podpořte nás nákupem v našem eshopu

Text je součásti analýzy pro Republikovú úniu zamestnávateľov 

 

Odemknout článek

Byznys Biztweet Byznys

  • 5 Kreditů
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
  • Objednávka služeb
Top

Standard Biztweet Standard

  • 1 Kredit
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu

Golden Biztweet Golden

  • 10 Kreditů
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
  • Objednávka služeb