Okamuro na Hrad! Jak se dosavadní lídr populistů pokoušel stát prezidentem? A zkusí to znovu?

Vedle jiných megalomanských ambicí zdobí Tomio Okamura přesvědčení o jeho státnické povinnosti. Ať si už o něm většina veřejnosti myslí, co chce, podnikatel, který se nezvykle rychle stál politikem, pocítil státnické volání. A v roce 2012 jej chtěl přetavit v prezidentský mandát.

"Nemám představu prezidenta, že by to měl být tatíček před důchodem, který shlíží z Hradu. Jsem v nejlepším věku," řekl ke kandidatuře v roce 2012 Tomio Okamura, který pět let poté podporoval 73-letého Miloše Zemana.

Kampaň vedl, podobně jako v současnosti, tedy kombinací národního apelu, levicových příslibů a občasného zarýpání do "cikánské" či korupční otázky. Podle tehdejších názorů analytiků bylo problémem zejména to, že nebyl čitelný. Ačkoli se snažil vystupovat jako mladá rázná štika, která vymete staré struktury, kromě řečí o tom jak dostane Českou republiku na vrchol neznámo čeho, ničím neoslovil. Jinakost a silná slova ho však v průzkumech stejně dokázaly přetlačit do čelních pozic. Jistou dobu byl dokonce kolem třetí příčky.

Knihu Politika s.r.o. koupíte také v eshopu Modernoffice.cz

To bylo ovšem ještě předtím, než se na Okamuru začaly valit, pro něj typické, podezření z podvádění u financování kampaně a zákulisních spojení s kontroverzními postavami politického lobbingu. Organizace Transparency International a Naši politici zařadili v řebříčku průhlednosti prezidentské kampaně Tomio Okamuru na nejhorší příčku.

Podle organizace měl jako kandidát zřízený povinný volební účet, ale ten nebyl přístupný online. Na oficiálním webu kampaně k němu ani nevedl žádný proklik. Celkové náklady na kampaň Okamura tajil. Uvedl pouze, že to bylo "několik milionů korun". Nejasně komunikované byly také okolnosti, financování a další detaily veřejných mítinků a setkání s občany.

Organizace kritizovaly také absenci veškerých informací o dárcích, či struktuře a odhadu rozložení nákladů na svou kampaň. Tomio Okamura nezveřejňoval ani žádné informace o výdajích v kampani. Neuvedl ani počet dobrovolníků zapojených v jeho kampani a jména agentur (mediálních, PR, poradenských či právních), se kterými spolupracuje. Chyběly také informace o výdajích na reklamu a reklamní předměty. Asi nepřekvapuje ani to, že kandidát odmítl jakékoliv pokusy o vnější nezávislý audit, se kterým jiní kandidáti problémy neměli.

Okamurovu kandidaturu nakonec složila různá podezření z falšování podpisů a křivení pravidla pro sběr 50 tisíc podpisů občanů, nutných pro kandidaturu v prezidentských volbách.

Plánovaný kandidát jako nestraník podle vlastních slov nashromáždil potřebných 50 tisíc podpisů. Po odpočtu neplatných hlasů se však tato cifra výrazně propadla a na kandidátku dopsán nebyl.

Jak to už u právně aktivního podnikatele a politika bývá, pokoušel se justičně bránit. Nejvyšší správní soud mu ovšem nevyhověl.

Čtěte také:

Politika s.r.o.: Vytoužené spojenectví

Okamura a NATO. Jak si představuje obranu Česka?

Politika s.r.o.: Mediální hnízdo na Barrandově

Soud zdůraznil, že Tomio Okamura měl ze všech kandidátů, kteří předkládali petici podepsanou občany, jednoznačně největší chybovost údajů. Chybovost jeho petice byla řádově nesrovnatelná s téměř všemi ostatními kandidáty na funkci prezidenta republiky, rovněž podporovaných občany. Všichni kandidáti přitom byli v naprosto stejné situaci, všichni čelili stejným interpretačním problémům ohledně nové právní úpravy prezidentské volby.

Uvedené skutečnosti podle soudu naprosto zpochybnily údaje uvedené na navrhovatelově petici. „V prvé řadě pak zpochybňují existenci a vážnou vůli bezmála čtvrtiny osob, které se za podpisy skrývají“, zdůraznil soud. Pokud by i v situaci takto flagrantní chybovosti byla posouzena navrhovatelova kandidátní listina jako bezvadná, byl by zcela vyprázdněn ústavní požadavek 50 tisíc podpisů. Současně by byla hrubým způsobem narušena férovost nastávajících voleb prezidenta republiky, uvedl v tiskovém prohlášení Nejvyšší správní soud.

Okamura neváhal a se stížností pokračoval na Ústavní soud. Kromě odkladu voleb žádal také o zrušení ústavní podmínky 50 tisíc podpůrných podpisů pro nezávislé kandidáty a několika pasáží v prováděcím zákoně. Soudci ovšem jeho námitky ve všech bodech zamítli a odmítli také navrhovat změnu ústavy.

 

Ukázka z knihy Politika s.r.o., Tomáš Lemešani

 

Odemknout článek

Byznys Biztweet Byznys

  • 5 Kreditů
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
  • Objednávka služeb
Top

Standard Biztweet Standard

  • 1 Kredit
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu

Golden Biztweet Golden

  • 10 Kreditů
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
  • Objednávka služeb