Očima Evropanů. Jak vnímají Unii a kde je cesta k sjednocení hospodářské politiky?

Zdrženlivý postoj Evropské unie v uplynulých pěti letech byl podle kritiků příliš opatrný. Unie proto neuspokojila své příznivce, ani nezískala na svou stranu euroskeptiky. Všichni sice uznávají, že byla úspěšná jako mírový projekt, ale pro mladší generace Evropanů je tento význam méně citelný, méně pochopitelný a značně abstraktní.

 

Ačkoliv velká část evropské populace nerozumí poměrně komplikované struktuře řízení Evropské unie, velká část z ní naopak rozumí praktickým důsledkům integračních procesů. Právě rychlejší integrace v praktických politikách pro občany proto dokáže sbírat body, paradoxně také u euroskeptických voličů.

Politologickým konfliktem u zvažování zrychlování integrace je to, zda se tak může stát pouze změnou Evropské smlouvy a základů Unie nebo i bez závratnejších zásahů do základních dokumentů společenství.

Rizikem zásahů do Evropské smlouvy by byla hrozba vzniku množství národních referend. Mnoho zemí má totiž v případě přepisování Evropské smlouvy ve vnitrostátní legislativě zakořeněné povinnosti vyhlášení referenda. To by mohlo být euroskeptickými skupinami zneužito k rozšíření hlasování o otázky, které by Evropskou unii, často nenávratně, poškodily.

Jak sjednotit hospodářskou ideu

Otázkou je také to, jak by se integrace projevila na společné hospodářské politice. V ní se perou stále nedotažené záchranářské ambice s investičními plány. Jde tedy o souboj států preferujících tendenci podrobit se úsporným opatřením a těch, které dávají přednost posílení konkurenceschopnosti expanzními investičními opatřeními. Na pozadí tohoto dění proběhne i souboj mezi liberalizačním přístupem ke společnému trhu a přístupem silného evropského státu řídícího evropskou hospodářskou politiku.
 
Pro některé země, včetně České republiky může být výzvou, až překážkou, přistoupit na nějakou míru daňové harmonizace. O ní se jako o vrcholu sjednocování evropského trhu polemizuje několik let. Krizová období však tuto diskusi nepřenesly do formy reálných mezikroků, které by některá z evropských institucí položila na stůl.
 
Čtěte také:
 
 
 
 
V krátkém období se očekává silná debata o harmonizaci, nebo spíše sbližování úrovně daně z příjmu právnických osob, či společném konsolidovaném základu daně z příjmu právnických osob. Nové vedení však zřejmě přistoupí k vyjednávání s nastolením nejvyššího cíle a postupnému ústupu k reálné variantě.
 
Již nyní je ale jasné, že některé země budou odmítat jakoukoliv formu daňové harmonizace. Otázkou bude to, jakou roli sehrají národní volby a nová Evropská komise, která bude muset ukázat své vyjednávací, ale i silové schopnosti.
 
Ve fiskální oblasti však existuje všeobecná shoda členských států na tématu boje proti daňovým únikům. Jedním z nejpravděpodobnějších plánů nové Evropské komise vůbec je tedy boj proti "svévolnému přesunu zisků" nadnárodních společností mimo Evropskou unii. V současnosti již ve věci některé členské státy přinášejí vlastní návrhy zákonů, což však nepřeje harmonizaci a účinnému postupu, ale naopak vede k hrozbě vzniku přesunů aktivit nadnárodních firem z unijního státu do unijního státu a konkurenčnímu boji členských států navzájem.
 

Tomáš Lemešani, podpořte nás nákupem v našem eshopu

Text je součásti analýzy pro Republikovú úniu zamestnávateľov 

Odemknout článek

Byznys Biztweet Byznys

  • 5 Kreditů
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
  • Objednávka služeb
Top

Standard Biztweet Standard

  • 1 Kredit
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu

Golden Biztweet Golden

  • 10 Kreditů
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
  • Objednávka služeb