Koronakrize mění fundamenty byznysu. Měla by změnit i přístup politiků

Jaro roku 2020 přepisuje historii. Nejen v politických a společenských dopadech koronakrize, ale také v prokopání základů pravidel, která zná svět ekonomiky.

Na nebývalé změny je dobré reagovat nebývalými opatřeními. Reprezentace zemí V4 však zatím zůstává koronavirem nezměněna.

Poslední krize přicházely každých zhruba 7-9-11 let. Podle toho, který ekonomický směr uznáváte a co považujete za krizi, její začátek, či vrchol. Z tohoto hlediska není to, co v roce 2020 zasáhlo celosvětové trhy něčím, co by mělo překvapovat. 

Co však překvapilo bezprecedentně je struktura současné krize. Ekonomická deprese, kterou teprve začínáme vidět, škrtá a škrtne miliony pracovních míst, pochází ze skutečně nepředvídatelného zárodku. Nevyvolal ji dluh a ekonomika dokonce odolávala i vlivem Brexitu, dluhům jihu Evropy, masivnímu dumpingu Číňanů, či válkám vedeným populistickými reprezentacemi některých klíčových zemí. Skolila ji nemoc, neviditelná a podceněna.

Tak jako nikdo nevěděl a neví předpovědět přesné dopady koronaviru na světovou ekonomiku, nevědí reagovat ani podnikatelé. Mnoho z nich neví s čím mě počítat, neví zda smí po ústupu pandemie z Evropy dýchat o něco optimističtěji a neví, zda má peníze utrácet v dalším, možná marném boji před případným dalším návratem nouzových stavů.

Klíčový je proto přístup států. Musí podpořit transformaci byznysu tak, aby byl připraven čelit případným opakováním tragických scénářů z března a dubna 2020. V neposlední řadě musí i sanovat škody podnikatelů, jejichž pády by bolest z koronakrize ještě více prohlubovaly. Vše motivačně, a tak, aby se peníze zase pouze nepřejedli.

Správným krokem je masivní pro-investiční stimul, se kterým přichází Evropská komise. 750 miliard eur, sice vypůjčených, zasanuje co se dá, prokrví strnulé končetiny evropské ekonomiky, a co je hlavní - podle zaměření čerpání poskytnutých fondů peníze podpoří investice do transformace směrem k modernějším státním správám.

Zaměření fondů dokonce státem jako Slovensko, které dosud "eurodotace" nečerpalo nebo kradlo, dává další nezaslouženou šanci. Peníze může použít například při modernizaci zdravotnictví, školství, ale i justice. Něco na co pod Tatrami čekají už od vstupu do Evropské unie.

Netradiční a bezprecedentní krok Evropské komise, která se rozhodla půjčením si riskovat, je zřejmě jedinou možnou rychlou a účinnou reakci, která umožní Unii držet krok s globálními konkurenty. Naráží však na zpátečnický problém na východě Evropy - národní populismus s použitím falešných argumentů.

Biztweet Exclusive: Evropská unie na rozcestí

Biztweet Exclusive: Ideologie a populismus namísto reforem

Biztweet Exclusive: Méně je někdy více

Už u prvních jednání o finančních pobídkách Evropské komise se vůči plánům Bruselu ostře postavili maďarský a český premiér. Duo Orbán - Babiš nepřipouští ani diskusi, používá floskule z předešlých hojných let a nepřináší žádné vlastní nápady.

Z pozice, kdy ručení následujícím unijním rozpočtem odmítal, ustoupil i Berlín. Dal tak najevo, že ho jeho ručení za ekonomický výkon nezodpovědných členů Unie neláká, ale nevidí žádnou lepší možnost.

O tom zda bude netradiční přístup Unie, která pro-integračním krokem dráždí evropské populisty úspěšný tak nakonec rozhoduje zase problém tradiční - samotný populismus a nacionalismus nevděčných členů Unie.

Biztweet Exclusive 0620 naleznete na tomto linku, nebo v našem eshopu. Tvorbu Biztweetu v dalším měsíci podpoříte i nákupem předplatného na stejném linku.