Taxi a ekologie. Jaký je vliv sdílených jízd na životní prostředí?

Sdílená ekonomika v duchu své definice nabízí řešení jak ušetřit peníze, zdroje, čas, ale i prostředí, ve kterém žijeme. Jaký je skutečný dopad sdílení cestování autem na životní prostředí?

Jedním z hlavních a nejčastějších argumentů digitálních platforem taxislužeb je pozitivní vliv na životní prostředí. Podle tvrzení sdílených služeb díky jízdám zprostředkovaným digitálními aplikacemi obyvatelé měst méně často využívají vlastní osobní vozidla, čímž nejen odlehčují dopravu v místě svého života, ale také snižují produkci skleníkových plynů. Argument využívají nejen v reklamních kampaních, ale i při jednáních o podmínkách jejich podnikání s regulátory a aktivisty.
 
Jde o tvrzení, které používá více hráčů trhu digitálních sdílených taxislužeb. Zřejmě nejvíce však na snižování počtu jízd ve městech upozorňovala aplikace Uber. Firma například ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska využila toto tvrzení jako hlavní motiv své reklamní kampaně. Některá místa v Londýně, v nichž Uber aktivně působí, oblepila vnější reklamou se sloganem "Uber Pool reduces traffic by moving more people in Fewer cars".

Sdílená jízda zvýšila počet jízd 

Paradoxem však bylo, že si služba sama vyrobila problém. Konkurence a odpůrci digitálních platforem totiž spustily reklamní kampaně zaměřené proti této kampani Uberu. Kampaň platformy Uber později napadaly i u soudu, který rozhoduje o licenci pro sdílené taxislužby v Anglii (samospráva na sklonku roku 2019 rozhodla o neprodloužení licence). Tvrzení z reklamní kampaně Uber uznal soud za nepravdivé.
 
Důvodem byly výsledky analýzy od Baldinga, Whineryho, Leshnera a Womeldorffa (2019), kterou si paradoxně objednal samotný Uber a jeho podřízená aplikace Lyft. Autoři studovali vliv aplikace na dopravu v šesti amerických městech. Data dokázaly, že digitální platformy naopak zvýšily počet jízd v centrech měst (například v San Francisku používání platforem sdílené ekonomiky vedlo ke zvýšení frekvence jízd až o 13%). Sdílení taxislužeb a jejich digitální dostupnost totiž motivuje k jejich využívání i jistou část populace, která preferuje primárně cestování pěšky nebo hromadnou dopravou.
 
Čtěte také:
 
 
 
 
Podobný problém čeká jakékoli digitální platformy taxislužeb i na území Evropské unie. Omezení vstupu na trh jsou obvykle motivované nadměrnou nabídkou vozidel taxislužby, které na příslušném trhu již působí, a častým nerespektováním místních pravidel nekvalifikovanými či nezkušenými řidiči.

S výjimkou Rakouska, České republiky, Maďarska, Lotyšska, Litvy, Nizozemska, Polska, Slovinska, Slovenska a Švédska, všechny členské státy Evropské unie zavedly množstevní omezení na základě socioekonomických kritérií, jako je počet obyvatel, počet pracovníků, turistů a obchodních cestujících. Trh s taxislužbou je podle Frazzaniho, Grea a Zamboniho (2016) také vysoce geograficky fragmentovaný. Licence, či koncese se taxislužbě vydávají obvykle pro působení na území samosprávy, ne celostátní. Výjimkou jsou Nizozemsko a Švédsko, kde platná licence pokrývá celé území příslušného státu.

Nahradit marketing skutky

Můžeme proto konstatovat, že jde o jeden z rozhodujících faktorů fungování a rozvoje digitálních platforem v sektoru taxislužby. Samotné platformy by však měly dbát především na to, aby nešlo jen o frázi, když zmiňují jejich pozitivní vliv na životní prostředí, ale i skutečný efekt.
 
Pokud by samotné platformy do algoritmů rozdělování jízd mezi řidiče zapracovaly požadavky a parametry lokálních specifik, mohly by svůj pozitivní vliv na lokální prostředí výrazně zvýšit. Zatím však jde více o ambiciózní očekávání používáno pro marketingové a propagační účely než reálný fakt.
 
 
 
Odemknout článek

Byznys Biztweet Byznys

  • 5 Kreditů
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
  • Objednávka služeb
Top

Standard Biztweet Standard

  • 1 Kredit
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu

Golden Biztweet Golden

  • 10 Kreditů
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
  • Objednávka služeb