Evropský parlament: změny, Brexit a co bude dál

Složení a hodnotové zaměření Evropského parlamentu přešlo po volbách z roku 2019 značnými změnami. Některé výchozí pozice budoucí agendy parlamentu však byly formulovány předešlými europoslanci. Nové vedení volené instituce navíc naznačuje jistou snahu o kontinuitu. Hlavně v otázkách jako je vývoj po odchodu Spojeného království z Evropské unie.

Europarlament se přímo neúčastnil jednání se Spojeným královstvím, ale ve významných bodech dohody a dalšího vypořádání Evropské unie disponuje možnostmi vetovat rozhodnutí Evropské komise.

Toto veto a tedy souhlas uděluje například i při samotném odstoupení podle článku 50. V tomto směru má tak silnější pozici než Evropská rada a jednotlivé členské státy.

Evropský parlament bude udělovat souhlas také s jakoukoliv novou rámcovou dohodou mezi Spojeným královstvím a Unií, Bez souhlasu europoslanců bude jen stěží procházet jakákoli další, byť dílčí změna vztahů mezi Společenstvím a odcházející zemi.

Hledání kompromisů

Evropský parlament je zároveň přirozeně názorově velmi odlišnou institucí než Komise nebo Rada. Mnoho národů, politiků a názorových proudů obvykle nevytváří jednolité názory instituce. V europarlamentu se hledají kompromisy mnohem tvrději a přes výraznější ústupky stran s opačnými názory.

Většina v Evropském parlamentu se po hlasování o vystoupení Spojeného království z Unie shodla na podpoře Evropské unie a stanovení zásad pro jednání, které souhlasně doplňují cíle stanovené Komisí a Radou.

Čtěte také:

Evropská komise. Co bude s mozkem Evropské unie?

 

Europarlament v jednom z usnesení nakreslil podpůrnou a významnou mapu, po které smí evropští vyjednávači v jednáních s britskými partnery kráčet. "Spojené království by nemělo mít možnost podkopávat lidská práva ani právní předpisy a politiky EU mimo jiné v oblasti životního prostředí, změny klimatu, boje proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, spravedlivé hospodářské soutěže, obchodu a sociálních práv, zejména záruky proti sociálnímu dumpingu ".

Europarlament se také zasadil za vypořádání dlouhodobého rozpočtu Unie, či zmírnění ztráty občanství Evropské unie pro občany Spojeného království, kteří nechtějí přijít o taková práva. Usnesení Evropského parlamentu je nezávazné, poskytuje však silnou podporu pokynům Komise a Rady pro další postup po odchodu Spojeného království ze Společenství.

Brzda, nebo silný návod na kompromis

Pro nové vedení Evropského parlamentu zas usnesení starého složení poskytlo jasný směr, jakým se má v případě odstředivých tendencí jednotlivých národních populistických skupin ubírat. Podle usnesení je jasné, že se europarlament, navzdory otřesům nechce "drobivému efektu" Unie podřídit.

Sám však bude mít co dělat zvládnout roztříštěnost vlastních struktur. Na zkrocení europoslanců, kteří přísahali Evropské unii škodit, což projevují nejen obstrukcemi, ale i záměrnými překážkami a gesty, nesmí spoléhat. Tím, na čem bude stavět je hlavně vytváření průniku mezi starými mocenskými skupinami a posílenými frakcemi zelených a liberálů. Možno proto očekávat výraznější ústupky a vstřícné kroky v oblastech zelené politiky, reformulace politiky prosazování lidských práv či svobody podnikání a pohybu.

O tom, zda se rozdrobený evropský parlament nestane díky možnostem věta nejsilnější brzdou evropských reforem rozhodne hlavně schopnost nového vedení instituce. V době volání po významnějších pravomocích v rukou členských států lze navíc očekávat, že Evropský parlament coby jediná volená evropská instituce získá v zájmu umlčení populistů více pravomocí.

Dopady institucionálních změn Unie na prostředí evropských zaměstnavatelů:

  • - v případě dodržení stata quo by nedošlo k výraznějším změnám současného podnikatelského prostředí, problémem by však mohla být postupná ztráta konkurenceschopnosti a inovativní vyprázdněnost
  • - v případě posílení pozice Evropské rady sice stoupne všeobecný pocit spokojenosti populace s funkčností Unie na druhé straně rozličnost názorů zablokuje některé z klíčových reforem, které by Evropská komise chtěla dotáhnout. Zaměstnavatelé by tak měli jistý pocit stability, nedošlo by však k požadovanému řešení některých přetrvávajících problémů.
  • - v případě posílení pozice Evropské komise je pravděpodobný rychlejší a někdy i silový postup při harmonizačních projektech. V oblasti daní, mzdové politiky, či přístupu k pracovníkům ze třetích zemí by došlo k požadovanému výsledku. Na druhé straně by však hrozila silová pozice zemí s vyšším počtem obyvatel, což by v některých odvětvích mohlo ohrozit zaměstnavatele z Česka.
  • - velkým otazníkem je vliv nového Evropského parlamentu. Jeho roztříštěnost a nejednotnost hrozí blokováním klíčových opatření. Na straně druhé z pozice Evropské komise lze očekávat vyšší snahu komunikovat a vyjednávat znění norem tak, aby byly pro europoslance každé frakce přijatelné. Výsledkem by tak byly kvalitnější normy a více dialogu než dosud.

 

Tomáš Lemešani, podpořte nás nákupem v našem eshopu

Text je součásti analýzy pro Republikovú úniu zamestnávateľov 

Odemknout článek

Byznys Biztweet Byznys

  • 5 Kreditů
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
  • Objednávka služeb
Top

Standard Biztweet Standard

  • 1 Kredit
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu

Golden Biztweet Golden

  • 10 Kreditů
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
  • Objednávka služeb