Evropská komise. Co bude s mozkem Evropské unie?

Evropská komise coby nejvýznamnější operativní orgán Unie je podroben historickým zkouškám nejen ze strany koronavirové pandemie. Ať to dopadne jakkoliv, můžeme čekat změny jejího fungování.

Evropská komise byla a bude v souladu s pokyny stanovenými Radou každodenním vyjednavačem při jednáních o Brexitu mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím. Zároveň se snaží nastínit některé možné scénáře rozvoje Evropské unie bez Velké Británie. Ty byly shrnuty v takzvané "Bílé knize o budoucnosti Evropy: úvahy a scénáře pro EU-27 do roku 2025", která byla příspěvkem k summitu v Římě.

Z krize silnější

Mezi Evropany pořád existovala většinová podpora Unie, ale po migrační krizi a následném hlasování o Brexitu již podpora nebyla bezpodmínečná.

Vytváření Bílé knihy začalo tím, že se uznalo množství výzev, kterým Evropská unie čelí. Nešlo přitom jen o zkoumání Brexitu. Unie se na druhé straně podle optimistické stránky výkladu "knihy" často posilovala na pozadí hospodářských, politických krizí a nesprávných prvních kroků. Komise by proto chtěla ve smyslu zachování této trajektorie nepřemýšlet pouze záchranářsky, ale také nad rozvojem.

"Evropa byla vždy na křižovatce a vždy se přizpůsobovala a vyvíjela". Cílem Bílé knihy bylo zahájit diskusi o tom, jak by se měla Evropská unie vyvíjet do roku 2020 a hledat "nové odpovědi na starou otázku. Jakou budoucnost chceme pro sebe, pro naše děti a pro naši Unii? "

Sleduje změny a trendy

V Bílé knize shrnuje hlavní proměnné budoucího vývoje Evropy včetně klesajícího podílu na světové populaci (25% v roce 1900, 11% v roce 1960 aktuálně pouze 6%) a její klesajícího podílu na světovém HDP (z 26% na 22% mezi 2004 a 2015 ve srovnání s nárůstem z 5% na 15% pro Čínu).

Kniha pojmenovala také silný kontrast mezi klesajícím procentem evropských výdajů na světových výdajích na obranu a její dominantním podílem na poskytování globální rozvojové a humanitární pomoci (56%).

To podstatné, na co se zaměřili nejen odborníci a politici, ale hlavně tržní experti, kteří nevědí, co se stane po jakémkoliv Brexitu, byla formulace pěti scénářů, které podle Komise mohou nastat.

Scénář 1: Pokračování současného stavu: V zásadě by to byl scénář zachování statusu quo s ad hoc vývojem a posunem krok za krokem na základě současných politik Evropské unie.

Scénář 2: Nic víc než jednotný trh: Tento scénář by zahrnoval určitou repatriaci kompetencí směrem k národním státům a užší důraz na subsidiaritu a proporcionalitu bez společného závazku řešit takové oblasti jako je migrační nebo azylová politika, bezpečnost nebo obrana. Některé otázky zahraniční politiky jsou stále více řešeny bilaterálně.

Scénář 3: Ti, kteří chtějí více, mohou dělat více: Tento scénář by zahrnoval koalice zemí ochotných se sjednotit v konkrétních oblastech politiky a vedlo by to k ještě větší "proměnné geometrii", přičemž některé země prohloubí spolupráci v takových oblastech, jako jsou daně nebo sociální normy, bezpečnost a ochrana spravedlnosti.

Paradoxně by šlo o Evropu a la carte bez Spojeného království, které bylo v minulosti hlavním, ne-li jediným, představitelem tohoto názoru na Evropskou unii budoucnosti.

Scénář 4: Dělat méně, ale efektivněji: V rámci tohoto scénáře by EU 27 zaměřila svou pozornost a omezené zdroje na omezený počet oblastí veřejné politiky. Zesílila by se spolupráce EU v některých oblastech, například v oblasti výzkumu a vývoje, řízení vnějších hranic a boje proti terorismu. Jiná opatření by se omezily. Opatření v oblasti regionálního rozvoje, zaměstnanosti a sociální politiky, či veřejného zdraví patří mezi opatření přenesené na národní úroveň. 
 
Pro členské státy by tedy existovala i méně podrobná regulace a větší flexibilita, ale se silnějšími pravomocemi Evropské unie pro prosazování dohodnutých pravomocí.

Čtěte také: 
 
 
 
 
Scénář 5: Dělat více věcí společně: Nejrozsáhlejší scénář - například by se dosáhla hospodářská, finanční a fiskální unie, zvýšení rozpočtu EU a funkce fiskální stabilizace v eurozóně. Unie by mluvila jedním hlasem také ve všech otázkách zahraniční politiky, Vytvořila by se také evropská obranná unie a systematická spolupráce v oblasti správy hranic, azylové politiky a boje proti terorismu.
 
Bílá kniha je však pouze začátkem návrhů na možné institucionální reformy Evropské unie. Komise připravovala a stále připravuje nové studie a návrhy budoucích scénářů v oblastech sociální politiky, hospodářské a měnové unie, či globalizace.
 
Podle složení nového vedení Evropské komise lze předpovědět i snahu o řešení některých dilemat předešlé Evropské komise. Ta například vedla spory s členskými státy z východní hranice Evropské unie o politiky týkající se enviromentálních otázek, či spravedlnosti. Obhajoba kritizovaných členských států často směřovala k tomu, že je podle nich kritika ze strany Unie pouze atakem eurokomisařů ze starších členských států. V nové Komisi proto některé z dotčených oblastí získali do agendy samotné kritizovány státy.

Šalamounským řešením je například česká nominantka Věra Jourová, která dostala na starost oblast, ve které bude posuzovat například kritizovaný střet zájmů svého stranického šéfa Andreje Babiše. Polsko dostane na starost pro ně nejatraktivnější zemědělství, ve kterém často Unii za politiku kritizovalo. Slovenský nominovaný Maroš Šefčovič byl zas podle mnohých vytrestaný za kontroverzní kampaň kandidatury na prezidenta přiřazením méně významné agendy.
 

Tomáš Lemešani, podpořte nás nákupem v našem eshopu

Text je součásti analýzy pro Republikovú úniu zamestnávateľov 

Odemknout článek

Byznys Biztweet Byznys

  • 5 Kreditů
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
  • Objednávka služeb
Top

Standard Biztweet Standard

  • 1 Kredit
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu

Golden Biztweet Golden

  • 10 Kreditů
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
  • Objednávka služeb