Sdílená ekonomika. Proč přitahuje uživatele a proč jí státy nerozumí?

Kde je hranice mezi sdílením služeb v zájmu úspory, či ekologických cílů a výdělkem ukrytým za líbivé hesla?

 
Cena, rychlost, snadnost. Uživatelé rádi využívají takzvané sdílené služby, které jim díky snadnějšímu provozu poskytují výhody ve srovnání s konvenční konkurenci. 
 
Právě to, co výhody umožňuje však také vytváří prostor pro šedou zónu a rizika, které si klient neuvědomuje. Je to chybou států. které na nové trendy neumí reagovat. A data ukazují, že tak musí činit co nejrychleji.  
 
Švédský think tank Timbro shrnul přes 4500 digitálních platforem služeb a průzkumně vybral téměř 300 platforem z celého světa. Už samotný průzkum prováděli i pracovníci Upwork - což je sdílený personální poskytovatel, který najímá odborné freelance pracovníky na konkrétní projekty.

Výsledkem analýzy bylo konstatování, že sdílené služby snižují transakční náklady, zmírňují tržní rozpory a redistribuují riziko dodavatelů. Významným benefitem je využívaní nevyužitých kapacit.

Mezigenerační propast

Z hlediska státu je výhodou přenesení některých funkcí na provozovatele. V minulosti musela legislativa regulací hlídat nespravedlivé chování vůči zákazníkovi.

Všechny relevantní průzkumy naznačují jednoznačně pozitivní vztah zákazníků k digitálním platformám. Přirozeně se to projevuje i na růstu počtu zákazníků sdílených služeb. V případě digitálních platforem taxislužeb oceňují klienti hlavně nízké ceny služeb, jednoduchost objednání služby a přehled o časových i cenových parametrech jízdy.
 
Čtěte také:
 
 
 
 
Zajímavé je, že existují významné rozdíly v prioritách různých generací. Zatímco generace Y označila rychlost za nejdůležitější aspekt, většina respondentů generace X upřednostňuje snadnou použitelnost a schopnost vypočítat očekávané náklady na cestu.

Podle americké studie Pew research Center je ve Spojených státech viditelný výrazný demografický rozdíl jednotlivých skupin uživatelů sdílených služeb. Přelomovým věkem je 45. rok života. Pod touto hranicí vyzkoušel, nebo pravidelně využívá sdílené služby celá škála obyvatelstva, nezávisle na sociálního statusu. Gro těchto lidí, ale zná jen nejznámější značky digitálních platforem, a to hlavně Uber a Airbnb. V znalosti dalších značek vynikají hlavně vysokoškolsky vzdělaní uživatelé. Naopak po 45. roku života zkušenost s jakoukoli sdílenou službou prudce klesá.

Šedá zóna

Tendencí však bude zvyšování věku uživatele se zkušeností se sdílenou ekonomikou. V Evropě například roste počet evropských občanů, kteří sdílené platformy využívají pro personální a podnikatelské účely. V Evropské unii přibližně každý desátý dospělý občan někdy použil některou z digitálních sdílených služeb pro pracovní trh. Největší podíl lidí pracujících prostřednictvím digitálních platforem (4,3%) má Spojené království, po kterém následuje Nizozemsko (2,9%) a Německo (2,5%). 

Digitální platformy obecně stále vystupují jako dispečer a zprostředkovatel transakce. Právě zde se někdy ztrácí odpovědnost za bezpečnost a kvalitu služby, či transakce. Nejasnost toho co je a co není odplata navíc klade na některé platformy neférovou tržní výhodu. A zde musí pracovat stát, který se dosud v chápaní digitální ekonomiky moc nepředvedl. 

 

Tomáš Lemešani, podpořte nás nákupem v našem eshopu

Odemknout článek

Standard Biztweet Standard

  • 1 Kredit
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
Top

Byznys Biztweet Byznys

  • 5 Kreditů
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
  • Objednávka služeb

Golden Biztweet Golden

  • 10 Kreditů
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
  • Objednávka služeb