Druhá šance. Jak zachránit 2 miliony pracujících ročně?

Dotace do vytváření pracovních míst jsou krátkozraké. Větší význam má záchranná síť pro podnikatele v problémech, ale s know-how.

Podnikatelské bankroty, jakkoli tvrdé, jsou neodmyslitelnou součástí ekonomického života. Podle statistik Evropské komise až polovina podniků v EU nepřežije prvních pět let své existence.

Evropská komise proto v rámci hospodářské strategické politiky vyzvala země Evropského hospodářského prostoru ke vzniku skupiny odborníků, která bude analyzovat a připravovat doporučení pro legislativní, ale i jiná praktická opatření sledující racionalizaci a urychlení procesů v případech bankrotu a takzvané druhé šance.

1,7 - 2,8 milionu ztracených míst ročně

Z politického a sociálního hlediska je na politice druhé šance nejzjevnějším otázka minimalizování počtu ztracených pracovních míst v důsledku podnikatelských bankrotů. Politika druhé šance není žádným vedlejším efektem kratochvíle evropských úředníků. Iniciativu vyvolala rozsáhlá analýza politik členských států ve vztahu k podnikání. Ty přineslo již předešlé vedení Evropské komise, nejvíce se však realizovaly během funkčního období předsedy Jean-Claude Junckera. Evropská komise přinesla sérii balíčků opatření, které měly oživit evropskou ekonomiku po světové hospodářské krizi vrcholící v našem regionu kolem roku 2013. Opatření přinesla kromě racionalizace a oživení bankovnictví také masivní úvěrování podnikatelských projektů, zejména s ohledem na malé a střední podniky. Přestože se tržní kondice mezitím výrazně zlepšila, v některých regionech a aspektech ekonomiky nepřinesla původně očekávané výsledky. Týká se to zejména tvorby pracovních míst.

Čtěte také:

Norský recept pro byznys: záchranářské fúze

V Evropě zakazují propadnutí kreditu. V tuzemsku je legální

Snadno a rychle. Němci boří bariéry podnikání

Navzdory silné stimulaci těžkých výrobních odvětví v některých zemích nepřinesly uskutečněné investice dostatečný nárůst životní úrovně či snížení nezaměstnanosti v původně očekávané míře. Příčinou totiž často bývalo, že zatímco podniky, které z investic benefitovaly, rozšiřovaly výrobu a nabíraly pracovníky, jiné zároveň v důsledku turbulentních změn světové ekonomiky i charakteru konkrétních odvětví propouštěly. Pracovní místa ubíral hlavně průmysl, kde dochází k výrazné transformaci v důsledku trendu robotizace a automatizace. Některé sektory navíc pro konzervativní přístup a provázanost se sociální politikou států ztrácejí rentabilitu - například hutnictví, či uhelné hornictví. Kvůli úpadku společností ve zmíněných sektorech zanikne v Evropské unii odhadem až 1,7 - 2,8 milionu pracovních míst ročně.

Agenda druhé šance nabírá v důsledku tohoto trendu výrazně na důležitosti. Komise díky výsledkům analýz a konzultací mezi jednotlivými členskými státy a podnikateli identifikovala několik výrazných problémů politik přístupu ke konkurznímu právu. Vytváření nových podnikatelských projektů se na dlouhodobém a zdravém růstu ekonomiky neprojeví, pokud tyto projekty nebudou udržitelné. Nejen v tom slova smyslu, že by měly předcházet bytostným problémům. Udržitelné musí být i ve smyslu druhé šance pro ty podnikatele, kteří se do problémů dostali - často i z externích důvodů.

Krach jednoho z jejich projektů totiž nemusí znamenat konec jejich ekonomicky prospěšné aktivity. Část členských států zanedbala vytváření podmínek pro možný druhý start podnikatelů. Na jedné straně masivní a někdy bohužel i slepé investice do vzniku nových projektů vyloučilo z vnímání odpovědných institucí pohled na podnikatele jako nositele know-how, které není omezeno jeho momentální finanční situací.

Ideální je kombinace přístupů

Na jedné straně stimulovat vznik nových podnikatelských subjektů a na straně druhé ignorovat problematiku krachu zavedených podnikatelských projektů představuje bolestně neúplný pohled na roli státu v podpoře ekonomiky. Záchrana upadajících projektů často přináší výrazně větší ekonomické a společenské přínosy než masivní podpora vzniku nových projektů. Ideální je však samozřejmě kombinace obou přístupů. Druhá šance pro podnikatele, po které volají výsledky analýz, průzkumů a konzultací Evropské komise, dokáže zastavit hned několik negativních jevů, které jako chronická nákaza zpomalují národní hospodářství některých zemí.

Především politiky druhé šance dokážou vyřešit základní problém, který krachující podnikatel vyvolává - akumulaci dluhů a rozšíření této nákazy i na zdravé podnikatelské subjekty. Mírnější a kontrolovaný krach podnikatelského subjektu, který následně vyústí do vzniku nového podnikatelského projektu zpravidla přináší vyšší a lépe předvídatelný výtažek z majetku upadajícího. Lepší vztahy vyplývající z komunikace s kontinuálním subjektem navíc dávají šanci další spolupráci a ekonomické aktivitě subjektů. Dlužník tak zamezí vzniku dluhové nákazy často sám vlastní aktivitou, bez nutnosti zásahu státních institucí.

Druhá šance z pohledu zaměstnanosti přináší také velmi přirozený a nenásilný efekt, který nemusí suplovat žádná státní instituce. V první řadě insolvenční řízení podle principů agendy druhé šance nepošle upadajícího podnikatele na úřad práce.

 

Tomáš Lemešani

Biztweet, podpořte nás nákupem v našem eshopu

Odemknout článek

Standard Biztweet Standard

  • 1 Kredit
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
Top

Byznys Biztweet Byznys

  • 5 Kreditů
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
  • Objednávka služeb

Golden Biztweet Golden

  • 10 Kreditů
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
  • Objednávka služeb