Babišova politika nastavila nové hranice českého voliče. A ze mě udělala optimistu
Doba ukazuje, že mocní lidé pořád přepisují definující pravidla politiky. A realisté přicházejí na to, že jsou vlastně optimisty.
Když Andrej Babiš vstupoval do voleb v roce 2017 jako favorit na obsazení Strakovy akademie od podlah až po střechu, bylo jasné, že se vede boj také o podobu České republiky pro další, minimálně čtyři roky.
Dnešní doba však ukazuje na to, že změna bude hlubší a zřejmě i dlouhodobější než bylo možné realisticky očekávat.
Zhruba rok před plebiscitem jsem se pustil do přípravy publikace Z Bureše Babišem. Kromě jiného pojmenovává také charakter podnikatele Babiše, který nikdy v ničem neznal hranic. Na jedné straně podle mnohých obdivuhodné, na straně druhé podle mnohých děsivé. Babiše nikdy neodradily zákony, společenská odpovědnost, morálka, ani fakt, že by už mohl mít čehokoliv dostatek.
Tu dobu už v české politice pár let působil a také tam nezapřel svou povahu. Sliby a zásadami ohýbal tolikrát, že už nikdo nevěděl, zda je vlastně problémem, že v bývalém režimu existovala všeobjímající estébácka klika, nebo to že si skupina lidí ve vedení státních institucí přihazuje zakázky pro své vlastní firmy.
Knihu Z Bureše Babišem pouze na našich stránkách nabízí českým čtenářům objednávku knihy s dárkem na libovolnou českou adresu. Stačí uhradit 169 CZK na účet 1027300577/6100. Do poznámky pro příjemce stačí napsat své jméno a na adresu marketing@biztweet.eu zaslat adresu, kde si knihu přejete dodat. Najdete ji také v našem eshopu.
Andrej Babiš je slizký jako úhoř, když narazí na překážku, obepluje ji, anebo se spojí s dalším solitérem, který mu za nějaký revanš pomůže. Dělal to tak v byznysu – s manažery bank, či podniků, které chtěl potopit. Dělal to i ve Sněmovně – s popírači holocaustu a systému, Milošem Zemanem, či komunisty.
Od začátku ohýbal sliby o tom, co udělá pokud se prokážou jeho pochyby v byznysu, minulosti či politice. Laciné slovíčko kampaň začalo na české voliče překvapivě hravě působit jako omluva za cokoliv. Zatímco na jiných politicích a oligarších nesnese občan ani nejmenší podezření, u šéfa ANO prošlo cokoliv a to, že lhal a zatahoval do podvodních konstrukcí vlastní rodinu, dokonce vyvolalo obdiv a přízeň.
Nebylo tedy divu, že si Babiš pravidla začal přepisovat. Ačkoli to tak zdánlivě neprezentoval, spoustu toho, co jako ministr financí s klíčovou vládní stranou udělal, souhlasilo s popisem praktik, proti kterým hlásil při vstupu do politiky boj.
Čtěte další komentáře autora:
Fico v rozhovoru zase zaváděl. Pokračuje v očišťovací PR
Faltýnek a lidé z Brna jsou slabinou hnutí Andreje Babiše
Někteří lidé, kterým nezalepil marketingový bakelit z Agrofertu oči, mi proto během příprav vydání Z Bureše Babišem vyčítalo, že jsem k osobě mocného československého manipulátora příliš benevolentní. Měli do jisté míry pravdu. Nechtěl jsem vydávat politicky motivovanou knihu, kterou bych za peníze po boku Babišových protivníků prezentoval jako boj za demokracii. Kniha měla být objektivní, popisovat praktiky podnikatele a politika, tvoření názoru však bez podsouvání vlastního ponechat zcela na kritickém čtenáři, který rizika po přečtení vidět musel.
Povedlo se, ale. Dnes mám pocit, že jsem opravdu selhal. Míra serióznosti, objektivity a korektnosti s jakou se moje publikace a práce některých dalších novinářů k Babišovi při jeho vzestupu stavěla byla vzhledem k vystupování samotného oligarchy přehnaná.
U Z Bureše Babišem jsem věděl, že mu v politice jde o zcela konkrétní místa, věděl jsem, že mu zachutná klientelismus, a že si ovládnutím země bude chtít posunout nezdravě postavenou hranici vlastního ega ranního kapitalisty. Nečekal jsem však, že zcela rezignuje na atomy politické slušnosti, morálních principů a principů odpovědnosti k voličům. Neustále je podvádí a zjevně si jejich naivitu a trestuhodnou nepoučitelnost užívá.
Ve vrchních patrech rozehrává soukromé party, při kterých si vzájemně kryje záda s nejhrubšími podvodníky. Nepřekáží mu hodnotový nesoulad, nepřekáží mu toxicita partnerů, ani jeho vlastní. Už nemá proč. Hranici posunul natolik, že dnes stačí na soudní obžalobu říct, že jde o kampaň. Vlastní neodpovědné chování, kdy do vlastní patálie zatáhl rodinu navíc připisuje ne sobě, ale jakýmsi záhadným oponentním silám. Vzor pro desítky podvodníků v Česku.
Země s obviněným premiérem, pro kterého jsou ministři pouze sekretářkami, nepatří na mapu Evropské unie. To jsem věděl i v roce 2017. Coby realista jsem věděl, že experiment s obráceným oligarchou nedopadne dobře, nečekal jsem však, že to zajde až do roviny, kdy jedna osoba bude schopna ovládnout většinu aparátu moci. A nečekal jsem, že dané osobě nebude překážet vystupovat v Masarykovské póze i po povalení jakékoliv dříve proklamované morálky a nerespektování základů spravedlnosti země, kterou ovládla. Ano, nebyl jsem realista, Andrej Babiš mi ukázal, že jsem byl opravdu přehnaný optimista.
Tomáš Lemešani, podpořte nás nákupem v našem eshopu