Politika s.r.o.: Krátký románek s Blokem proti islámu

Už během kampaní předešlého projektu Tomio Okamury hrála velkou roli kampaň mezi extrémisty. Právě lidé s radikálními názory byli prvními, které Okamurův Úsvit přímé demokracie zaujal. Jednoduše znějící řešení, rázná hesla a tvrdá slova na adresu politiků, či cizinců vzbudila zájem také u známých radikálů. Ti jsou v Česku roztříštěni a proto jim příležitost spojit se s oficiální politickou silou přišla vhod.

 

Svou příležitost v Tomio Okamurovi uzřeli nejen zdiskreditováni politici jako Vít Bárta, který po neúspěchu v přímé politice hledal zákulisní podporou vliv na veřejné mínění a dění ve státě právě sponzoringem a lobbistickou podporou pravicových extrémistů.

Druhý dech nabral také Martin Konvička. Dlouholetý entomolog vyvíjel aktivity politické prezentace již dávněji. I on je paradoxně synem řecké uprchlice. A podobně jako Okamura právě na uprchlické tématice vydělal nejvíc.

Svá internetová a později veřejná nenávistná vystoupení vystupňoval natolik, že se dostal do samého čela iniciativy Islám v České republice nechceme. Samo-student Islámu začal zejména na sociálních sítích šířit mezi lidmi strach z tohoto náboženství už v roce 2009. Jeho slavná chvilka, ale přišla v roce 2014, kdy v Česku díky populistům narostl strach z uprchlické krize.

Strach jako byznys

Když se v roce 2015 Islám v ČR nechceme transformoval s Bártovymi financemi a podporou vlivných lobbistů v profesionálnější Blok proti islámu, Konvička byl vedle Petra Hampla a Jany Volfové ve vedení politické xenofobie.

Blok proti islámu, jak napovídá název, šířil od počátku hlavně anti-islámský odpor. Hlavním kanálem propagandy jsou sociální sítě, které nabízejí dostatečný zásah, kvalitní zacílení a potřebnou anonymitu.

Právě Blok proti islámu, společně s Úsvitem a později SPD vykazují na Facebooku nejvýraznější aktivitu. Věnovaly se problematice islámské populace v západoevropských zemích a potenciálnímu nebezpečí, které hrozí. Nejčastěji sdílenými příspěvky Bloku proti Islámu byly zprávy o kriminální aktivitě přistěhovalců v Německu a Francii.

Dalším častým tématem bylo zejména postavení žen v islámské civilizaci a další našincem negativně vnímané stránky islámské kultury.

Spojení s hnutím Úsvit vzniklo v roce 2015. Už po hádkách s Tomio Okamurou se Úsvit s dovětkem Národní koalice rozhodl jednoznačně vymezit vůči korektním stranám a společně s Blokem proti Islámu oznámil společnou kandidaturu do krajských voleb, voleb do třetiny senátu, i voleb sněmovních.

Eknihu Politika s.r.o. můžete objednat úhradou 149 CZK na účet 1027300577/6100. Do poznámky pro příjemce stačí napsat své jméno a na adresu marketing@biztweet.eu zaslat mail, kde si knihu přejete dodat. Vše lze nakoupit také po kliknutí zde.

„Je to společný boj proti radikálnímu islámu, proti radikálním skupinám,“ představil spojení tehdejší šéf Úsvitu Marek Černoch.

Na tiskové konferenci se to hemžilo návrhy jako totální zákaz islámu v Česku, či zákaz mešit. Navzdory tomu oba subjekty trvaly na tom, že jejich spojení není jen o islámu a že muslimy neodsuzují jako celek a překáží jim jen posilující radikální část věřících.

Martin Konvička však ve svém vystoupení naznačil i co to z prozaičtější stránky spolupráce. „Na kandidátkách do krajských voleb bude nějaké zastoupení kandidátů dodaných Blokem proti islámu. Úsvit bude na oplátku už před nejbližšími volbami prosazovat ve sněmovně naše návrhy. Jsou tady finance Úsvitu, část z nich je nám k dispozici,“ uvedl Konvička. Na kampaně měli xenofobové z bloku vyhrazených nejprve pár milionů. Po oficializaci díky lobbistům jako Bárta a členové hradního poradního týmu však došlo k dalšímu růstu ambicí.

Ze slíbených 60 mega sešlo

Mohl za to nevídaný krok hlavy státu Miloše Zemana. Ten v době citlivého státního svátku 17.listopadu 2015 vystoupil po boku xenofobů z Úsvitu a Bloku proti islámu na tribuně. Na pražském Albertově tak dal populistickému hnutí oficiální punc, vyvolal také zájem lidí, kteří se o podporu stoupajících politických trendů z byznysového hlediska zajímají.

Právě islamofobie byla v tom čase jedním z posledních spojujících prvků Okamury, jeho bývalých partnerů z Úsvitu, kteří jej obviňovali z tunelování strany a dalších populistických politiků.

Že na extremistické scéně nezůstane jednota se však začalo jevit jako nezvratné po tom, co Tomio Okamura vynuloval kasu Úsvitu, po konfliktech odešel a založil si nový subjekt SPD.

Úsvit měl v čase dohody s Konvičkou slíbit, že dá do společné kampaně s Blokem proti islámu 60 milionů korun. Ukázalo se však, že kasa zeje prázdnotou a z krásného snu o pořádní anti-muslimské masáži sešlo.

Stejnou kampaň, jako zamýšleli navíc ke vzteku podvedených kolegů z Úsvitu rozběhl Tomio Okamura s nově založenou stranou Svoboda a přímá demokracie.

V období volebních kampaní před krajskými a senátními volbami proběhlo několik demonstrací vedených SPD. První z nich se konala na Václavském náměstí 14. května, která byla uspořádána ke dni 700. výročí narození Karla IV. SPD ji vedla v duchu dne vlastenectví. Druhá demonstrace se konala 25. června 2016 v Brně. Řečníci skloňovali zákaz islámu, stop pro příchod uprchlíku do Evropské unie a přidali kritiku mainstreamových médií v čele s Českou televizi.

Karel IV jako bijec Muslimů, pejsci v Teplicích

Mediální úspěch mělo i hromadné venčení psů v teplickém Šanovského parku. Tam Tomio Okamura využil dlouholeté problémy místních s arabskou klientelou lázní. Místo řešení nepořádku a nedodržování nočního klidu klienty lázní však venčení v Teplicích směřovalo k atakům na islám jako takový. Po několika opakováních Arabové z parku zmizeli a několik stovek rozzlobených Okamurovců se psy pochody využilo jen na vystoupení o uprchlické krizi a zlobách zrůdné muslimské ideologie.

Další menší demonstrace organizovali Okamurovci v menších městech. Během demonstrací zaujalo nápadné kopírování rétoriky jiných evropských populistických hnutí, množila se i setkání představitelů SPD s britskými, francouzskými, či německými extrémisty. Někteří z nich se představili také na Okamurových tribunách.

SPD proto začalo být atraktivnější také pro Blok proti islámu Martina Konvičky. Ten se proto čím dále tím víc objevoval po boku Okamury než po boku partnerů z Úsvitu. Krachující první hnutí Okamury se zoufale pokoušelo zaujat stejnou voličskou skupinu. Používalo k tomu identické zbraně. Organizovalo třeba výstavu o Karlu IV. Další podobné akce organizovaly strany po oznámení úspěchu euroskeptiků v referendu o brexitu.

Čtěte také:

Politika s.r.o.: Finance z vlastní kapsy a v mlze

Politika s.r.o.: Mediální hnízdo na Barrandově

Politika s.r.o.: Trollení Ukrajiny

Ačkoli posilovala spolupráce Konvičky s Okamurou na úkor jeho bývalých kolegů, nikdy nedosáhla úrovně jakou měla kombinace Bloku proti islámu s Úsvitem. Existuje víc názorů, proč jsou k sobě tito partneři zdrženliví. Nejpravděpodobnější je verze, že si oba celky uvědomují vzájemnou konkurenci. Nejen Okamura, ale také Konvička má výrazné politické ambice. Perou se také o stejnou skupinu sponzorů a politických podporovatelů.

Kdo je nemá rád více

„Všude v Evropě sílí anti-islamistické, proti-imigrační strany. Konáme kroky k založení politického hnutí, které do parlamentních voleb půjde,“ oznámil Konvička před sněmovními volbami 2017. Korunu ambicím nasadil, když svůj nový subjekt pojmenoval Iniciativa Martina Konvičky. Nápadné připomíná Svobodu a přímou demokracii Tomio Okamury. Společná kandidatura proto narazila na ega a politicky-ekonomické ambice obou populistických lídrů.

Konvička novými kroky také "vylil" ze svého projektu bývalé členy vedení Bloku proti islámu. Problémem to bylo zejména pro Janu Volfovou. Ta měla, podobně jako mluvčí bloku David Štěpán podíly z finančních operací populistického hnutí. To vydělávalo třeba na prodeji triček a dalších předmětů se xenofobními hesly.

Ani Iniciativa Martina Konvičky však nejevila známky něčeho jiného než-li na koleně připraveného marketingového projektu. Po krátké historii Konvička vložil snahy do Alternativy pro Českou republiku, která se snažila kopírovat německý ekvivalent. Když ve sněmovních volbách nemohla zazářit kvůli zákazu zapříčiněnému přerušením pravidel financování, jednoduše se přidal k dalšímu projektu. Aktuálně hájí barvy Sedmé republiky, koketuje s dalšími extrémistickými hnutími, jezdí k německým partnerům a čeká kdy přijde další šance proniknout do vrcholní politiky.

 

Ukázka z knihy Politika s.r.o., Tomáš Lemešani