Kiska může Slovensko změnit. Otřes však čeká zejména opozici

Rozhodnutí Andreje Kisky nekandidovat v dalších prezidentských volbách vzbudilo protichůdné reakce. Zatímco část veřejnosti rozhodnutí vnímá s nadějí, politickým lídrům stoupl tlak.

Kiska, jakožto dlouhodobě nejpopulárnější slovenský politik, patří na Slovensku už několik let mezi hlavní hybatele dění ve společnosti. Po deseti letech, kdy Směr-SD Roberta Fica obsazoval nejen úřad vlády, ale také prezidentský palác, představuje první reální opozici vládní mašině. I proto mnoho jeho podporovatelů vyjádřilo, po Kiskově oznámení plánu v prezidentských volbách 2019 nekandidovat, zklamání.

Jeho fatální oznam ovšem ukryl několik zašifrovaných odkazů, které oprávněně vzbuzují otázky. Už teď spouští politické turbulence a stěžuje život politologickým prognostikům.

Na jedné straně Kiska vyjádřil své vyčerpání z náročného úřadu a zklamání ze soukromých i politických selhání, v tom druhém případě spojených zejména s vraždou novináře Jána Kuciaka se snoubenkou a následujícími událostmi.

Krize důvěry

Na straně druhé však naznačil, že z politiky neodejde a právě s neduhy, které ho během mandátu zasáhly nejvíc, chce bojovat jinou formou. Podle většiny analytiků budou jeho kroky směřovat do nevládní organizace, či některé, nebo dokonce vlastní politické strany.

Kiska se během posledních měsíců ujmul role posledního politického hlasu, který chtěl a mohl s požadavky desítek tisíc protestujících lidí v ulicích něco dělat. Dlouho nutil vládní špičky k reakci na hesla, které ignorovaly.

Poslední a nejtvrdší kritiku adresoval vládě a státním institucím během vystoupení o stavu republiky v polovině června. "To, čemu Slovensko v roce 2018 čelí, není pouze krize důvěry v spravedlnost a právní stát. Je to krize víry, že politici jsou ochotni a schopni vytvářet podmínky, abychom o zlepšování vztahu ke státu vůbec mohli začít mluvit," řekl ve vystoupení kromě jiného.

Čtěte také:

Co a komu by mohl Kiska dát a vzít

Zemědělské dotace na Slovensku mají pro mafiánské rozkrádání problém

Slováci proti extremismu a všemu ostatnímu

Ať už bude trajektorie nejvýraznějšího opozita vládního Směru pokračovat přes nepřímou podporu opoziční strany, občansko-aktivistickou činnost, či přímý vstup do parlamentního souboje, už nyní je jasné, že se ve slovenské politice zase zatřese zem.

Přestože si poslanci SNS v mediálních vystoupeních po Kiskově oznámení "nekandidatury" s chutí kopli do končícího prezidenta a označili ho za neschopného politika, jistě si uvědomují, že jim zřejmě přibude další vráska na čele. Neustále spory Andreje Danka a jeho poslanců s prezidentskou kanceláří by se totiž v parlamentních lavicích vyostřily a Kiska by mohl přinést aktivnější mediální kampaň než v nabitém programu prezidenta stíhal.

Něco podobného platí i v případě Směru-SD Roberta Fica. Neustále řinčení zbraní ohledně volby soudců, ministerských nominací, či financování Kiskovy prezidentské kampaně sice na pár týdnů utichne, ale po oznámení konkrétní formy další aktivity Andreje Kisku budou kromě hluku pravděpodobně létat i jiskry. Bez jakéhokoliv soudu o tom, zda se Kiska ve financování prezidentské kampaně provinil, nebo ne, je vidět značnou a u každého mediálního výstupu využívanou snahou vlády, toto podezření připomínat.

Dobrá i špatná zpráva

Třes a pocit ticha před bouří však nepociťují jen v koalici. Kiskovy další kroky smějí být po dekádě klíčovým mečem, který rozsekne spleť zauzlených, na místě stojících eg současných opozičních lídrů.

Z hlediska nově vznikajících stran Spolu, či Progresivního Slovenska je posun Andreje Kisky blíže k parlamentní budově pouze dobrou zprávou. Ať už je bude podporovat, nebo ne, je zřejmé, že právě tyto strany budou z pohledu Kisky novým větrem, po kterém sám volá. Spolu založila skupina odpadlíků z radikalizující se SaS a skupina nezávislých odborníků zejména z prostředí sociální politiky. Progresívní Slovensko ovládá skupina mladých podnikatelů, kteří slibují neo-sociální stát.

Naopak pro nynějšího lídra SaS s občanskou stranou OľaNO, která má pravidelně kolem desítky procent, znamená Kiskovo rozhodnutí riziko. V prezidentském paláci pro obě strany představoval partnera. V parlamentních volbách by však šlo o nejvažnějšího konkurenta, který naruší voličské základny obou stran. Hlasité volání Kisky po slušnosti v politice a příklonu k mezinárodním institucím navíc naráží na představy rebelujícího lídra OľaNO Igora Matoviče a autoritativního euroskeptika v čele SaS Richarda Sulíka. Pro druhého jmenovaného jde navíc o další komplikaci jeho několikaletého snu o premiérské židli.

 

Tomáš Lemešani, podpořte nás nákupem v našem eshopu