Diskriminace hostů v restauracích a hotelech

Někteří majitelé hotelů a restaurací se rozhodli omezovat vstup dětí. Za takové jednání jim však hrozí vysoké pokuty.

Jedna z pražských restaurací má kvůli omezování vstupu dětem do 18 let problém právě teď. Dětem do 18 let vstup zakázán, hlásí velký nápis na tabuli u restaurace Stodola House na pražském Jižním městě. Teď zřejmě kvůli němu hrozí majiteli soud. Podle České obchodní inspekce (ČOI) jde totiž o diskriminaci z důvodu věku, a jedná se tak o porušení zákona

„Uvedená informace je nepřípustným diskriminačním jednáním, a to nejen vůči osobám do 18 let, ale současně i vůči osobám starším osmnácti let, tedy například rodičům…,“ píše se ve vyjádření, které majitel restaurace Stodola House David Salomon obdržel po kontrole České obchodní inspekce. Ta přišla na podnět, že daná restaurace zakazuje vstup dětem.

“Z právního hlediska se zde střetávají některé základní hodnoty našeho demokratického právního státu. Na jedné straně stojí hodnota svobody (podnikání), na straně druhé rovnosti (zákaz diskriminace) a stavovské profesionality.” vysvětluje Ondřej Preuss, zakladatel společnosti Dostupný Advokát

Podobné a ještě šťavnatější případy známe z minulosti nejen v případě omezování na základě věku. V roce 2013 například jiný restauratér odmítl obsloužit prezidenta Miloše Zemana a jeho doprovod, jelikož s ním politicky nesouhlasí.

Každý má nepochybně právo nesouhlasit s projevy prezidenta republiky, ale je nutné mít na paměti určitou hranici v případě podnikání.

“Je velmi nebezpečné a také neprofesionální začít klienty rozlišovat (či dokonce diskriminovat) podle jejich politického přesvědčení či věku. Dalším krokem je začít rozlišovat klienty podle náboženského přesvědčení, barvy pleti, sexuální orientace atd. Tento přístup zakazuje i tzv. Antidiskriminační zákon a mezinárodní úmluvy, kterými je ČR vázána.” dodává Ondřej Preuss

Někdy je obdobný postup výrazem recese. Například jedna příjemná pražská restaurace uvádí, že: Majitel této restaurace nikdy nebyl pionýr, v SSM, KSČ ani STB! V 7. třídě jsem propadl z ruštiny. Komunisté platí za napáchané škody + 10 % k ceně.

Většinou je však již nevhodný. Při parlamentních volbách se tak opakovaně setkáváme s nabídkou některých podnikatelů na slevu oproti předložení hlasovacího lístku některé konkrétní strany (tak aby již nemohl být vhozen do volební urny). Toto jednání je jednak nedomyšlené, neb každý může o nový lístek stejně znovu požádat. Zejména je však pokrytecké. Ač jde většinou o živnostníky deklarující demokratické přesvědčení, tímto svým jednáním demokratické kultuře nepomáhají. Mnoho lidí se totiž stále domnívá, že demokracie spočívá v tom, že všichni podporují ty jediné správné toho času populární názory, a kdo se odkloní, již není demokratem.

Pro podnikatele by mělo být prvním pravidlem přání hosta. Hosty by se pak neměl nijak selektovat dle jejich názorů či fyzických vlasntostí. Člověk či jeho děti nám nemusí být sympatičtí, ale profesní etika velí se nad takovou věc přenést.

Stejně se v nedávné době vyjádřil i Nejvyšší správní soud, podle jehož názoru nelze třídit zákazníky, byť jen určité státní příslušnosti, podle kritérií jako je (politický) názor, který má každý stejně silné právo projevit jako si jej nechat pro sebe. V krystalické podobě se podařilo stejný společenský problém vystihnout už Jaroslavu Haškovi, který inspiruje v každé době: „Host jako host“, řekl Palivec, „třebas Turek. Pro nás živnostníky neplatí žádná politika“.

Tak citátem ze Švejka soud shrnul závěry svého rozsudku. Provozovatelka hotelu totiž na dveře vyvěsila následující upozornění: „S platností od 24. 3. 2014 neubytováváme občany Ruské federace. Důvodem je anexe Krymu. Služby našeho hotelu mohou využít pouze ti občané RF, kteří se podepíší pod prohlášení, ve kterém vyjádří svůj nesouhlas s okupací Krymu, který odporuje všem normám, které by měly platit v 21. století. Váš hotel Brioni Boutique“. Za to si vysloužila od ČOI pokutu 50 000 Kč, kterou pak Krajský soud v Ostravě moderoval na 5 000 Kč. Podle soudu byla tedy sankce v pořádku.

Nicméně soud zároveň ve svém odůvodnění odlišuje "běžné/všední služby" (u nichž je podobná diskriminace nepřípustná pro nepřiměřenost) od "služeb vyžadujících specifický osobní vklad" (kde tedy zřejmě diskriminovat půjde).

Hospody a dráhy tedy jistě diskriminovat nesmí, u ostatních to není až tak jasné. Kde je hranice však bude velmi těžké určit. Vzpomeňme nedávný případ ze Severního Irska, kde křesťanští majitelé pekařství odmítli upéct dort propagující sňatky gayů a nakonec vyhráli vleklý soudní spor. Nejvyšší soud Spojeného království konstatoval, že rozhodnutí nevyhovět objednávce dortu s nápisem „podporujeme svatby gayů“ diskriminační nebylo. Naopak realitní makléřka, která odmítla zprostředkovat na instrukci majitele nájem Romce před českými soudy neuspěla.

 
JUDr. Ondřej Preuss, Ph.D.)