Státní rozpočet na konci ledna v přebytku 26,5 mld. Kč

K 31. 1. 2018 dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu 132,2 mld. Kč, celkové výdaje 105,7 mld. Kč a přebytek hospodaření 26,5 mld. Kč (v lednu 2017 vykázán přebytek 9,1 mld. Kč). Meziročně vyšší přebytek výrazně ovlivnily prostředky přijaté z EU a FM, které byly v lednu 2018 vyšší o 17,0 mld. Kč.

Hospodaření státního rozpočtu očištěné na příjmové i výdajové straně o prostředky z rozpočtu EU a FM by skončilo přebytkem ve výši 5,0 mld. Kč. Ve stejném období roku 2017 by takto očištěný výsledek představoval přebytek ve výši 2,9 mld. Kč.

 

*) Saldo očištěné o prostředky na programy/projekty z rozpočtu EU a FM, které byly předfinancovány ze SR a následně jsou propláceny z rozpočtu EU a FM

Příjmy státního rozpočtu

Výše celkových příjmů byla pozitivně ovlivněna i daňovými příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení, které při meziročním růstu o 8,4 mld. Kč, tj. o 9,1 %, zatím dosáhly 100,5 mld. Kč.

Inkaso DPH ve výši 31,5 mld. Kč je meziročně vyšší o 2,3 mld. Kč, tj. o 8,0 %. Od 1. 1. 2018 klesl změnou rozpočtového určení daní podíl státního rozpočtu na celostátním výnosu DPH z 69,68 % na 67,5 % ve prospěch podílu obcí (odhad negativního dopadu na SR je 9,1 mld. Kč). Objektivnější meziroční srovnání tak podává údaj o inkasu DPH na úrovni veřejných rozpočtů, kde bylo dosaženo meziročního růstu o 4,9 mld. Kč, tj. o 11,8 %. Meziroční růst lednového inkasa DPH byl téměř dvojnásobný oproti odhadovanému meziročnímu růstu výdajů na spotřebu vlády a domácností, což indikuje pozitivní dodatečný efekt ze zavedení elektronické evidence tržeb vyplývající z toho, že v  prvních měsících roku 2017 nebyla elektronická evidence tržeb ještě účinná pro druhou etapu (maloobchod, velkoobchod). Celoroční plánovaný růst celostátního inkasa DPH proti skutečnosti roku 2017 ve výši 9,0 % vychází z očekávání pozitivního dopadu pokračujícího příznivého vývoje ekonomiky doprovázeného růstem platů jak ve veřejném tak soukromém sektoru a také z opatření zavedených v předchozích letech, vedle elektronické evidence tržeb zejména kontrolního hlášení. Lednové inkaso je pozitivně ovlivněno i vysokými nákupy v předvánočním období.

Negativně se do výběru DPH projeví v roce 2018 celoroční dopad přesunu novin a časopisů do druhé snížené sazby, který způsobí snížení inkasa o 0,5 mld. Kč na úrovni veřejných rozpočtů. Negativní vliv bude mít také změna režimu DPH u provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání, kterým nově vznikl nárok na odpočet.

Inkaso spotřebních daní (vč. tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření) dosáhlo 13,4 mld. Kč, což je o 0,9 mld. Kč, tj. o 7,1 %, více než v lednu 2017.

Inkaso spotřební daně z minerálních olejů zatím dosáhlo 6,7 mld. Kč při meziročním zvýšení o 0,4 %. Rozpočet této daně počítá s nárůstem proti skutečnosti 2017 o 1,3 % zejména z důvodu pokračujícího pozitivního ekonomického vývoje. Proti výraznějšímu růstu působí opatření zavádějící vrácení daně za tzv. zelenou naftu i pro živočišnou prvovýrobu, které se pro rok 2018 promítne již v plné výši.

Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků dosáhlo 5,0 mld. Kč, což je meziročně o 0,8 mld. Kč, tj. o 19,9 %, více. V rozpočtu této daně na rok 2018 se promítlo zvýšení sazeb z tabákových výrobků od 1. 1. 2018, nicméně tento efekt by měl být tlumen dopadem tzv. protikuřáckého zákona, jehož očekávaným efektem je snížení spotřeby tabákových výrobků. Tento zákon je účinný od června roku 2017 a plně se jeho důsledek promítne až v roce 2018.

Inkaso daně placené plátci (dříve ze závislé činnosti) při meziročním růstu o 1,3 mld. Kč, tj. o 13,8 %, zatím dosáhlo 11,1 mld. Kč. Meziroční růst inkasa proti skutečnosti 2017 je odrazem pokračujícího vysokého růstu mezd jak ve veřejném tak i v soukromém sektoru. Naopak negativní dopad na výši inkasa budou mít v průběhu roku 2018 legislativní úpravy navyšující daňové zvýhodnění na druhé a další dítě, které se projeví zpětně až při celoročním zúčtování daně v tomto kalendářním roce. Předpokládaný negativní dopad na inkaso státního rozpočtu ve výši 1,1 mld. Kč bude mít také nové zvýšení daňového zvýhodnění na první dítě s účinností od 1. ledna 2018.

Inkaso daně placené poplatníky (dříve z přiznání) ve výši 0,2 mld. Kč souvisí, stejně jako v minulém roce, s platebním kalendářem, kdy většina příjmů z této daně je placena na konci prvního kalendářního čtvrtletí. Na plánovaný růst inkasa této daně proti skutečnosti roku 2017 o 10,9 % bude mít v průběhu roku 2018 pozitivní vliv hlavně zavedení elektronické evidence tržeb. Naopak negativní dopad lze předpokládat například z titulu navrácení možnosti uplatnit slevu na druhého z manželů a daňového zvýhodnění na děti v případě uplatnění paušálních výdajů při jejich současném zastropování s očekávaným dopadem ve výši -1,4 mld. Kč. Zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a další dítě od roku 2017 bude mít v roce 2018 ještě dodatečný negativní dopad ve výši 0,3 mld. Kč.

Na inkaso daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou, které při meziročním poklesu o 0,1 % dosáhlo 1,2 mld. Kč, nebudou mít v letošním roce vliv žádné výraznější legislativní úpravy.

Inkaso daní z příjmů právnických osob, které zatím při meziročním růstu o 0,3 mld. Kč dosáhlo 1,1 mld. Kč, je výrazně ovlivněno platebním kalendářem, kdy zálohy daně platí právnické osoby až v polovině 3. měsíce příslušného čtvrtletí. V roce 2018 je rozpočet této daně o 2,8 % vyšší než inkaso roku 2017. Inkaso bude později v průběhu roku meziročně pozitivně ovlivněno dopadem zavedení elektronické evidence tržeb.

U inkasa daně z nabytí nemovitých věcí, které zatím dosáhlo 1,2 mld. Kč, se v roce 2018 nepočítá s žádnými legislativními změnami, které by měly mít zásadní dopad na inkaso daně. Na vývoj inkasa by tak mohla mít vliv pouze předpokládaná mírná stagnace realitního trhu.

Pro příjmy z pojistného na sociální zabezpečení, které zatím při meziročním růstu o 3,2 mld. Kč, tj. o 8,8 %, dosáhly 39,9 mld. Kč, počítá rozpočet s růstem o 6,6 % proti skutečnosti 2017. Rozpočet vychází z dynamiky meziročního růstu objemu mezd a platů pro rok 2018 o 6,8 %, ve kterém se promítl jak růst zaměstnanosti, tak i růst průměrných pracovních příjmů.

Na nedaňových a kapitálových příjmech a přijatých transferech ve výši 31,6 mld. Kč (meziroční růst o 17,6 mld. Kč) se nejvíce podílely příjmy z rozpočtu EU a FM. Ty dosáhly 26,9 mld. Kč a byly tak proti stejnému období roku 2017 vyšší o 17,0 mld. Kč. Na jejich vý&scaron