Jan Janča: Informace se zneužívaly, co je svět světem

Jsme Homo sapiens connecticus, takže se obávám, že pokud chceme žít a pracovat, je lepší se smířit se svojí datovou stopou. Znalost webového chování jednotlivců včetně jejich sexuálních zálib na pornoserverech, jejich pohyb zjištěný díky mobilům nebo jejich fyzická kondice zjištěná z chytrých hodinek, to vše otevírá široké možnosti pro zneužití. Data používají i tuzemské politické subjekty. CEO Gauss Algorithmic Jan Janča v rozhovoru pro Biztweet.

Biztweet: Big data jsou součástí každodenního života. Čím vším zanecháváme ve světě datovou stopu?

Jan Janča: Před 25 lety vlastnil člověk digitálky, psací stroj, a když měl štěstí i bony, telefon s pulzní volbou a osmibitový počítač. Datová stopa se tak omezovala na jeho písemnou interakci s okolím, v případě sledování tajnou policií pak na odposlech telefonu a nemnoho fotek zachycujících jeho zvracení do růží před domem po ne zrovna povedeném večírku. Digitalizace pokročila. Dnes má prakticky každý mobilní telefon s permanentním připojením na internet a přijímačem GPS, minimálně jeden počítač, chytrou televizi, chytré hodinky a prochází se po městech prošpikovaných kamerami. Vlastnictví těchto zařízení s nepřetržitým přenosem dat s sebou nese vznik mohutné digitální stopy každého z nás. Dohromady je těch dat tolik, že je bez umělé inteligence není možné zpracovat a vytěžit z nich informace. To, co si představuje laická veřejnost, vlastně není stopa datová, ale stopa informační, a ta zase tak mohutná není. Většina dat pořád leží ladem a na své využití teprve čeká.

Biztweet: Jak lze tuto stopu omezit a dá se chovat v internetovém prostředí zcela „bezstopově“?

Jan Janča: V podstatě nejefektivnějším, i když poněkud drastickým, způsobem omezení datové stopy je vlastní terminace, což je ale poněkud nepraktické řešení z hlediska rodinných i pracovních vztahů. Pokud chceme být ekonomicky i veřejně činní, můžeme svoji datovou stopu omezit pouze tak, že budeme využívat méně digitálních služeb a zařízení. V praxi si to moc představit nedokáži. Omezíme-li jeden kanál, většinou to nahradíme kanálem jiným. Mám mezi přáteli jedince, kteří doma z principu nemají televizi, ale pak tráví hodiny zíráním na seriály na Netflixu v mobilu nebo na YouTube. Jsme Homo sapiens connecticus, takže se obávám, že pokud chceme žít a pracovat, je lepší se svoji datovou stopou smířit, stejně jako jsou obyvatelé měst smířeni s tím, že pod jejich nohama tečou splašky a vede plyn. Prostě to tak je. My si můžeme udělat to, že si budeme volit takové politiky, kteří nebudou zavádět kontrolu nad internetem nebo instalovat stovky tisíc kamer.

Biztweet: V čem se dají big data zneužít?

Jan Janča: Informace se zneužívaly vždy. Znalost webového chování jednotlivců včetně jejich sexuálních zálib na pornoserverech, jejich pohyb zjištěný díky mobilům nebo jejich fyzické kondice zjištěný z chytrých hodinek, to vše otevírá široké možnosti pro zneužití. To stejné ale můžeme říci o ohni nebo elektřině. Jistě, dají se zneužít, ale to neznamená, že je kvůli tomu zakážeme.

Biztweet: V čem se to projevuje?

Jan Janča: Myslím, že vysloveně zneužití big dat bylo zatím poměrně málo. Mnohem více škody napáchaly úniky citlivých dat způsobené jednotlivci a je jedno, zdali to byla chyba nebo záměr. Obecně z fenoménu dat, minimálně u nás v EU, spíše těžíme a nějaké zásadní zneužívání zde nevidím (snad finanční správa a její nedávné pokusy o nahánění novomanželů). Problém nastává spíš v Číně, soudě podle reportáží novinářů, kde už to s jejich občanským skóre trošku přehnali. Nechtěl bych žít ve státě, kde na mě „práská“ i semafor na přechodu. Stačí, že jsem žil v době, kdy na mě práskali sousedi.

Biztweet: Jak mohou data o konzumním chování zneužít, či využít firmy?

Jan Janča: Pro firmy to není zas až taková novinka. Ty progresivní se vždy snažily poznat svého zákazníka i jeho potřeby, získat informace o trhu a analyzovat nabídku konkurence. Nakonec i pekař na ulici znal jménem své zákazníky, věděl, co si kdy kupují a co jim udělá radost. Velká data dělají to stejné, jen ve větším,  rychleji a bez lidského zásahu. A zde vidím určitým problém. Čím vyšší míra autonomie rozhodování nějaké umělé inteligence je, tím horší může mít špatné rozhodnutí dopad. To přitom nemusí být dané chybou AI, ale prostým nedostatkem dat, což můžeme přirovnat k situaci, kdy soud někoho odsoudí k mnohaletému vězení jen kvůli tomu,že mu chyběl klíčový důkaz o nevině. AI, ať už bude jakkoliv výkonná, na tom bude stejně. Bez informací rozhodne špatně, rychle a automaticky, což může mít fatální důsledky na osudy lidí. Dokud se ale nejedná třeba o vaši ledvinu, je to v podstatě abstraktní etický problém.

Biztweet: Může tento sběr dát donutit konzumenty k přehnanému utrácení?

Jan Janča: V tomhle bych se spíše spolehl na lidskou hloupost než na sběr dat. Díky sběru dat můžete bezesporu učinit zákazníkovi v pravý čas tu správnou nabídku a třeba o něco zvednout průměrnou cenu objednávky. Nicméně lidé stejně neutratí více, než si vydělají nebo půjčí. Takže pokud bude AI všem zobrazovat podobně přesné a aktuální nabídky, lidé opět utratí plus mínus stejné peníze. Je to hra s nulovým součtem. Sběr dat ale může zefektivnit procesy, pomoci najít krátkodobě významnou tržní příležitost a jednoznačně může zlepšit zákaznickou zkušenost.

Čtěte také:

Radim Fiala: Skutečně jen dvojka?

Rainbow Sheikh Hamad

Americké dynastie. Slavné rodiny drží velkou část majetku USA

Biztweet: Hodně se mluví také o využívání dat v politických kampaních. Využívají se data také v české politice?

Jan Janča: Ano, ale mám NDA.

Biztweet: V čem jsou big data užitečná?

Jan Janča: Tak to je extrémně široká otázka, na kterou v podstatě nelze vyčerpávajícím způsobem odpovědět. Obecně řečeno, umožňují nám získat nové informace a řešení problémů. Týká se to medicíny, kde jsou na nich založené diagnostické algoritmy i vyhodnocování zobrazovacích metod, astronomie, kde pomáhají hledat například exoplanety, ale také kybernetické bezpečnosti nebo marketingu. O každém využití by šlo napsat disertaci a taky to už někdo udělal.

Biztweet: Nakolik do dosavadní praxe zasáhlo GDPR?

Jan Janča: V Česku především verbálně, reálně se nestalo vůbec nic. Po počátečním šoku a očekávání nejhoršího se zase všichni uložili k zimnímu spánku a ochranu osobních údajů berou jako povinně volitelný předmět. Kdybychom brali GDPR doslovně, znamenalo by zásadní omezení konkurenceschopnosti, protože by zabilo celou oblast e-commerce a velkou část výzkumu umělé inteligence. Problém je, že se chystá EU vyhláška e-Privacy, kterou evropský parlament přijal ve stupidním znění navrženém levicově anarchistickými poslanci a poslankyněmi. Pokud by jí další orgány EU přijaly beze změny, byl by to konec webů i e-shopů, tak jak je známe.

Biztweet: Jak společnost připravit na rizika související s informační dobou?

Jan Janča: Jsem původem informatik a fyzik, takže tyto úvahy rád přenechám absolventům filozofické fakulty nebo ještě lépe fakulty sociálních studií.

 

Tomáš Lemešani, podpořte nás nákupem v našem eshopu

Odemknout článek

Standard Biztweet Standard

  • 1 Kredit
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
Top

Byznys Biztweet Byznys

  • 5 Kreditů
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
  • Objednávka služeb

Golden Biztweet Golden

  • 10 Kreditů
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
  • Objednávka služeb