Parta z STB. Trojice exšpionů si rozděluje veřejné miliardy

Juraj Široký je na Slovensku zdiskreditovaným synonymem příživníka na veřejných penězích. O jeho peníze je postaráno i díky českému manažerovi. Bývalému šéfovi z Stb.

Široký mu důvěřuje i třicet let poté, co pod ním sloužil v komunistické tajné službě. Široký jakožto mecenáš vládní strany SMER-SD léta popíral, že by společnost Váhostav vlastnil. Bál se, že by bouře nevůle protnula jeho letitý byznys se státem.

Prozradil ho až soubor nových „protischránkových“ pravidel, která začala na Slovensku platit kvůli nařízení Evropské unie. Poprvé se jeho jméno objevilo v rejstříku konečných uživatelů výhod, ve kterém jsou u jednotlivých dodavatelů státních zakázek vyjmenováni koneční vlastníci.

Úřad pro veřejné obstarávaní (ÚVO) začal vyšetřovat vlastnickou strukturu Váhostavu v roce 2016. Jelikož firma odmítla doložit, kdo jsou její skuteční vlastníci, dostala 3. ledna 2017 pokutu 20 tisíc eur. Široký vyšel s pravdou ven a v polovině ledna 2017 přiznal, že za složitou spletí schránkových firem stojí on. V poslední době však vzbudil pozornost opět. Jak ukázala analýza ÚVO, vlastnická struktura Váhostavu připomíná složení někdejšího oddělení Státní bezpečnosti.

Část vlastnické struktury stavební firmy se změnila 25. července 2016 a směřuje do České republiky. Česká společnost Helston Investments získala takřka 30procentní podíl ve Váhostavu, který převzala od novozélandské schránkové firmy Beacon Holdings.

Úřad podezírá Helston Investments, že je řízena takzvanými bílými koňmi. ÚVO proto požádal o spolupráci banku, která zastřešovala převod akcií z novozélandské firmy Beacon Holdings na Helston.

Banka na základě zákona o boji proti praní peněz úřadu poslala kopii prohlášení o skutečném vlastnictví Helstonu. „V tomto dokumentu pan Ing. Juraj Široký prohlásil, že je konečným uživatelem výhod společnosti Helston Investments,“ píše úřad ve 30-stránkové analýze.

Ačkoli se Široký pro banku k podílu v Helston Investments přiznal, v obchodním rejstříku zastupuje firmu pouze předseda správní rady a statutární ředitel Josef Poštulka. Ten je podle státních archívů a deníku SME bývalým nadřízeným Širokého z StB a majorem bývalé komunistické tajné služby.

ÚVO spustil druhé vyšetřování, ve kterém prověřuje, zda se oligarcha neměl zapsat do rejstříku přímo. To se nakonec potvrdilo a bývalému stavebnímu molochu teď hrozí, že dostane několikaletý zákaz účasti ve veřejných zakázkách.

Firma je odpovědna za slovenskou stavební krizi z roku 2015. Společnost přestala platit svým menším dodavatelům při výstavbě dálnice D1. Důvodem neplacení prý bylo, že výstavba dálnice byla vysoutěžená pod cenou. Později však vyšlo najevo, že firma má neudržitelné dluhy. Jen závazky, které se dostaly do médií, dosahovaly hodnoty 54 milionů eur, tedy asi 1,5 miliardy korun.

Váhostav proto vyhlásil restrukturalizaci, při níž měli malí věřitelé přijít o téměř všechny pohledávky. Podle původního plánu splacení pohledávek měli nezajištění věřitelé dostat 15 procent dlužných částek. Banky měly získat 100 procent. Později si dodavatelé Váhostavu vybojovali alespoň 18,75 procenta.

Čtěte také:

Obchodní partner ČEZu má v Bulharsku živé trestní stíhaní

Brusel na dopis Imoby neodpoví

Hadí hnízdo. Historie pasáže Myšák

Nespokojenost malých firem, ze kterých mnoho směřovalo kvůli Váhostavu ke krachu, vytvořila nebývalý precedent. Stát nabídl, že při dobrovolném odstoupení pohledávek pro Slovenskou záruční a rozvojovou banku dostane věřitel 50 procent nevyplacené částky. Ficův kabinet tak de facto zaplatil z peněz daňových poplatníků dluhy soukromé firmy, která je navíc podle mnohých náznaků sponzorem strany SMER SD dlouholetého premiéra.

Jméno Juraje Širokého bývalo v minulosti spojováno také s Hnutím za demokratické Slovensko. Například spis Gorila jej označuje za blízkého přítele Ivana Gašparoviče, exprezidenta a v minulosti pravé ruky Vladimíra Mečiara. Právě během let „mečiarismu“ měl spolu s Viktorem Koženým tunelovat takzvané Harvardské fondy a přesouvat z nich peníze do daňových rájů.

Kromě štědrých zakázek od státu, které Váhostav dostává navzdory finančním problémům, je Široký známý jako majitel hokejového Slovanu Bratislava.

Za první Ficovy vlády získal podnikatel státní zakázku na rekonstrukci národního hokejového stadionu Ondreje Nepely v Bratislavě. Stát mu za to zaplatil téměř sto milionů eur, tedy asi 2,7 miliardy korun. To ze sportoviště udělalo nejdražší zimní stadion na metr čtvereční v Evropě. V rozporu s původními plány navíc Široký k areálu přistavěl v rámci zakázky hotel, který později většinově převzal.

Širokého nadřízenými v StB, kteří spojili síly také ve snaze ovládnout kapitalistické peníze byli Branislav Králik a Josef Poštulka. Oba v minulosti působili ve Washingtonu - první jako referent, druhý jako rezident. Podle Širokého spisu, který má Ústav paměti národa v Bratislavě, byl Široký v letech 1988 až 1990 na ambasádě zástupce majora Poštulky.

Špioni pracovali jako diplomaté, v případě Širokého - zaměstnance rozvědky - to byla funkce druhého tajemníka na československém velvyslanectví. V USA byl v letech 1985 až 1990.

V roce 1993 se všichni tři špioni setkali v byznysu. A bylo by naivní myslet si, že jde pouze o náhodu. Branislav Králík se stal předsedou představenstva Harvardského dividendového investičního fondu Slovakia. S Jurajem Širokým vlastnil Králík podíly v Harvard Real Estate Company. Spolu působily v dalších čtyřech firmách.

Josef Poštulka byl podle obžaloby, kterou podala česká prokuratura v roce 2006, ředitelem firmy Harms Holdings na Kypru v roce 1992. Harms byl součástí portfolia Harvardských fondů a podílel se na pochybných transferech akcií.

Harvardský průmyslový holding, původně Harvardské privatizační fondy byly založené Viktorem Koženým v 90. letech. Kromě něho z majitelů fondu vzešlo několik dalších českých, ale i slovenských miliardářů. Fondy byly samotnými majiteli tunelované.

Za trestnou činnost byli pravomocným rozsudkem Vrchního soudu v Praze z října 2012 odsouzeni Kožený a pozdější likvidátor fondů Boris Vostrý. Soud jim uložil tresty deset a devět let vězení. Muži podváděli při obchodech s cennými papíry a způsobili podle verdiktu škodu přes deset miliard korun. Oba jsou stíháni jako uprchlí, škodu mají nahradit. Kožený měl zaplatit zhruba 8,3 miliardy a úroky, Vostrý přes 2,2 miliardy a úroky. Kožený žije na Bahamských ostrovech, Vostrý zřejmě ve střední Americe.

Další Širokého estébácký kolega Poštulka se stal jednatelem české firmy Plastika-Isol - v době, kdy tam byl slovenský exministr hospodářství, zemědělství a šéf energetického regulátora Ľubomír Jahnátek ze Směru-SD předsedou dozorčí rady.

Byl také jednatelem české firmy Chemolak Trade, kde se později stal jednatelem Miroslav Trebuľa. Trebuľa byl také ředitelem odboru mezinárodního obchodu na ministerstvu hospodářství. Není divu, že se firmám party exšpionů v obchodu se státem neobyčejně dařilo.

 

Biztweet, podpořte nás nákupem v našem eshopu

Odemknout článek

Standard Biztweet Standard

  • 1 Kredit
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
Top

Byznys Biztweet Byznys

  • 5 Kreditů
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
  • Objednávka služeb

Golden Biztweet Golden

  • 10 Kreditů
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
  • Objednávka služeb