Nová mapa malých exportérů: Po 5 letech je všechno jinak

Největším trhem mimo Evropskou unii není Rusko, ale Spojené státy. Nejrychleji roste Mexiko a Izrael. Malé a střední podniky v posledních pěti letech zásadně překreslily mapu cílových zemí svého vývozu. Analýza Asociace malých a středních podniků ČR a České exportní banky ukazuje, že vývoz do neunijních zemí roste stejným tempem jako vývoz do států EU. U státem podpořeného vývozu, který v segmentu loni překonal rekord, přitom směřovala většina financovaných obchodů zcela mimo Evropu.

Od roku 2013 vzrostl objem vývozu malých a středních firem do USA o 27% a do Ruské federace za stejnou dobu o 29% klesl. Spojené státy americké tak sesadily z první pozice Rusko. Podobně Čína přerostla Turecko, které odsunula na čtvrté místo. Největší procentuální nárůst objemu vývozu za posledních pět let ovšem zaznamenaly Mexiko (+106%) a Izrael (+96%). Tedy trhy s větší mírou rizika v porovnání s tradičními partnery tuzemských exportérů.

„Malé a střední firmy se stále častěji pouštějí do vývozů mimo region EU. Dosahují tam poměrně dobré přidané hodnoty, což znamená, že se jim vyplatí i relativně menší objemy exportů a podniky si tím rovněž diversifikují riziko závislosti na blízkých trzích,“ vysvětluje předseda AMSP ČR Karel Havlíček.

To potvrzují i další čísla. Česká exportní banka loni překonala rekord ve financování vývozu malých a středních podniků. V roce 2017 s nimi uzavřela 100 smluv v objemu 552 milionů korun. To je nejvíc v historii banky co do počtu obchodních případů i objemu poskytnutého financování. Víc než polovina (54%) podepsaných smluv přitom financovala vývoz do neevropských zemí.

„Menší české firmy loni ukázaly, že dokáží vyvážet i na trhy, které jsou dosud ve statistikách tuzemského exportu popelkami. Exportní banka loni poprvé ve své historii financovala český vývoz do zemí jako je Bahrajn, Katar, Peru či Kyrgyzstán. Právě na trzích, kde je obtížné získat financování, je potřeba českým firmám pomoct. Proto tu jsme,“ dodává předseda představenstva a generální ředitel ČEB Karel Bureš.

Podle analýzy právě i drobní čeští vývozci mají apetit a zároveň sílu získat zákazníky v zemích, které patří z pohledu byznysu mezi rizikovější. Nejvíc smluv totiž ČEB uzavřela s exportéry vyvážejících na Kubu (30%) a vysoké zastoupení má i Kyrgyzstán (10%) či Peru (8%). Celkově tak v roce 2017 zrychlilo meziroční tempo růstu veškerého vývozu MSP do neevropských zemí z -0,1% na +5,3% a je tak prakticky stejné jako v případě exportu do EU (+5,8%).

„Otevírání dálných trhů je ale pro menší podnikatele daleko náročnější, a proto státní podpora exportu ve formě marketingových a finančních nástrojů je pro ně v těchto zemích dvojnásob důležitá,“ dodává Havlíček z ASMP.

V pětileté analýze sice Rusko zaznamenalo mezi všemi trhy nejhlubší propad, následované Ukrajinou (-13,5%), v obou zemích ale za poslední rok malé a střední podniky zaznamenaly oživení. Ukrajina se navíc opětovně dostala do TOP 5 destinací mimo EU. Statistika tak potvrzuje trend obnovení zájmu o trhy SNS, v čele s Ruskem, ale také o destinace Blízkého východu a Číny.

Z nedávného průzkumu AMSP ČR a CzechTrade rovněž vyplývá, že výrazně roste zájem podnikatelů o rozšíření vývozních teritorií, 59% malých a středních firem již vyváží do více než šesti zemí, 28% do více než jedenácti.