Králové privatizace: Tomáš Ježek

Jeden z předních českých ekonomů je otcem transformace komunistických zemí v tržní ekonomiky. Později přiznal, že udělal chyby. Jeho život poznačily spory s Klausem a Zemanem.

Nedávno zesnulý Tomáš Ježek (zemřel v listopadu 2017) studoval na Národohospodářské fakultě pražské Vysoké školy ekonomické v oboru ekonomiky práce. Následně působil jako vědecký pracovník v Ekonomickém ústavu Československé akademie věd a zároveň s tím absolvoval studijní pobyt na Institutu des Hautes Etudes Internationales ve Švýcarsku. Pro samizdat tehdy přeložil několik prací liberálních ekonomů.

Těsně před pádem režimu pracoval jako vědecký pracovník v Prognostickém ústavu ČSAV. Poměrně liberálního a dobrého života se mu dostávalo během komunismu díky jeho členství v komunistické straně.

V roce 1989 pomáhal zakládat politickou stranu ODA. Ve volbách v roce 1990 byl zvolen za Občanské fórum, do jehož struktur se ODA ponořila do České národní rady. V lednu až červnu 1990 pracoval na Federálním ministerstvu financí ve funkci poradce ministra, kterým byl Václav Klaus a po prvních svobodných volbách v červnu 1990 byl ministrem bez portfeje české vlády Petra Pitharta. Na starosti měl správu národního majetku a jeho privatizaci. Společně s Václavem Klausem stáli za myšlenkou divoké kupónové privatizace.

Opětovně byl zvolen ve volbách v roce 1992, nyní už čistě za ODA. Byl předsedou rozpočtového výboru. Od roku 1992 do roku 1994 byl také předsedou výkonného výboru Fondu národního majetku České republiky.

V únoru 1995 přešel Ježek z ODA do poslaneckého klubu ODS. S ODA se dostal do konfliktu a postavil se na stranu vládnoucí většiny, která byla obviňována z používaní mafiánských praktik.

Ve volbách roku 1996 se neúspěšně ucházel o křeslo senátora. Během vládní krize druhé Klausovy vlády koncem roku 1997 se postavil na stranu opozice proti Václavu Klausovi.

V listopadu 1997 prohlásil, že viníkem stávající situace v Česku jsou špičky ODS a jako nového předsedu občanských demokratů by si dovedl představit Ivana Pilipa. V lednu 1998 podpořil vznik nové odštěpenecké strany Unie svobody a ohlásil účast na jejím prvním setkání v Litomyšli. Z ODS vystoupil a tvrdě kritizoval někdejšího spojence Klause.

Od dubna 1998 působil jako člen prezídia Komise pro cenné papíry. V lednu 1999 na něj vládní výbor ochranu ekonomických zájmů vedený Jaroslavem Baštou podal trestní oznámení pro podezření z machinací v době privatizace podniku Čokoládovny Praha. Ježek obvinění popíral a vyzval Baštu, aby své výroky odvolal. Následně na Baštu sám podal trestní oznámení.

Čtěte také:

Miroslav Grégr: Atomový dědek a Zemanův muž

Ivo Svoboda: Spojka s mafií a černé svědomí ČSSD

Bez nich by to nešlo: Anton Rakický

Mandát v Komisi pro cenné papíry Ježkovi navzdory pokusům sesadit ho vypršel až v březnu 2002. Jeho soudní spor s Jaroslavem Baštou byla rozhodnuta vrchním soudem až koncem roku 2003. Soud nařídil vládě omluvit se Ježkovi.

V roce 2004 neúspěšně kandidoval v doplňovacích volbách do senátu. Předznamenalo to jeho finální ústup z politických pozic. Celou dobu se věnoval akademické činnosti - vyučoval na Národohospodářské fakultě Vysoké škole ekonomické v Praze a na Západočeské univerzitě v Plzni.

Od roku 2005 působil jakožto prezident Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců České republiky, od roku 2003 byl předsedou správní rady Nadace Českého hudebního fondu, v roce 2005 jej Městský soud v Praze jmenoval soudním znalcem v oboru veřejných financí, bankovnictví a kapitálového trhu.

Za jeho kariérou však zůstala hořká tečka. Dlouholeté spory s Klausem, Zemanem a přiznání, že divoká privatizace nebyla nejlepším řešením transformace ekonomiky. Jiné však tehdejším elitám nenapadlo.

 

Biztweet, podpořte nás nákupem v našem eshopu

Odemknout článek

Standard Biztweet Standard

  • 1 Kredit
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
Top

Byznys Biztweet Byznys

  • 5 Kreditů
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
  • Objednávka služeb

Golden Biztweet Golden

  • 10 Kreditů
  • Přístup k exkluzivnímu obsahu
  • Objednávka služeb