Já, robotroll: Pobaltí pod útokem prokremelských falešných Twitterových účtů
Robotrolling možná kdysi vnikl jako vtipný způsob, jak znepříjemnit svým přátelům život na sociálních sítích, teď však způsobuje předčasné vrásky bezpečnostním analytikům po celém světě. Vytváření robotických Twitterových účtů, které automaticky generují zvolený obsah se totiž stalo jedním z nejúspěšnějších nástrojů prokremelské dezinformační propagandy.
Dva ze tří twitterových úživatelů, kteří píšou v ruštině o přítomnosti NATO ve východní Evropě, nejsou skuteční lidé, ale roboti. Takzvané botí účty (bot accounts) jsou uměle vytvořené falešné účty na sociálních sítích, které generují automatický obsah na téma a v jazyce, který zvolí jejich tvůrce. Robotí účty tvoří 84 procent obsahu na téma NATO v ruskojazyčném twitterovém prostoru.
Situace v anglickojazyčném twitterovém prostoru na stejné téma není sice tak alarmující, ale přinejmenším znepokojivá: jeden ze čtyř aktivních twitterových účtu je robot. Jejich tweety tvoří dohromady 46 procent veškerého anglického obsahu na téma NATO ve východní Evropě.
Ze čtyř zemí analyzovaných v nejnovější studií vydaných NATO Strategic Communications Center of Excellence – Estonska, Litvy, Lotyšska a Polska – Estonsko a Lotyšsko jsou nejčastějším cílem ‚botích účtů.‘
Botí ráj Estonsko
Nejvíce ruskojazyční roboti tweetovali v květnu a na začátku července, tedy v době největšího vojenského cvičení NATO. Obsah na anglických účtech vrcholil v dubnu, kdy Západní jednotly dorazily do Pobaltí. Za poznámku stojí, že návštěva prezidenta Trumpa v Polsku a Pobaltí nevyvovala ani v jednom jazyce příliš silnou odezvu.
Na Estonsko se botí účty zaměřovaly nejintenzivněji. Nejvíce se diskutoval příchod britských jednotek, umístění amerického bojového letounu F35 a řada vojenských cvičení. Vlnu nové aktivity falešných účtů vyvolalo ruské letadlo, které v květnu nedovoleně narušilo estonský vzdušný prostor.
Lotyšsko se stalo druhým nejpopulárnějším cílem prokremelských robotů. Příspěvky falešných účtů se zaměřovaly nejvíce na vojenské cvičení Summer shield a na příchod kanadských vojenských jednotek.
Z pobaltských států byly botí účty nejméně aktivní v Litvě. Tématem, které vzbudilo u falešných uživatelů největší odezvu, bylo květnové vojenské cvičení Steadfast Cobalt. Také incident se dvěma opilými britskými vojáky, kteří se v Rize porvali s jedním z místních obyvatel si falešné účty pořádně vychutnaly.
Ze zkoumaných zemí se s nejmenším počtem robotických twitterových aktivit muselo potýkat Polsko.
Ruská twitterová entropie
Botí účet totiž není zase tak složité rozpoznat. Jsou pro něj typické určité vzroce chování, které jsou pro zkušené oko většiny administrátorů nepřehlédnutelné. V anglickém twitterovém prostoru admin robotí účet po jeho odhalení okamžitě zakáže, dá mu takzvaný ban. Životnost anglických botů je tak většinou několik týdnů, maximálně měsíců.
Účty v ruskokazyčném twitterovém prostoru se však chovají způsobem, který by byl pro většinu adminů přinejmenším podezřelý. Typická je například vysoká míra koordinace mezi skupinami obsahově velmi podobných účtů. V ruskojazyčném twitterovém prostoru mohou být zpozorovány desítky identických účtů tweetujících ve stejnou dobu identický obsah, což zcela jasně ukazuje na jednu věc – robotí účty.
Čtěte také:
Varšava vystavuje Berlínu účet za druhou světovou. Putin si mne ruce
Sever proti jihu. Trump zažehl válku amerických ideologických světů
Sluníčkáře pověsit? Jste to, co hledáme, odepsal autor inzerátu na „placené trolly“
Ruští administrátoři však nechávají podobné účty na pokoji. A to dokonce několik let. Většina ruskojazyčných botů byla totiž založena v letech 2011-2012, což znamená, že jejich hyperaktivní chování bylo na sociálních sítích tolerováno více než pět let. Je tedy patrné, že ruští admini tolerují, nebo úmyslně přehlíží vzorce chování (behaviour patterns) typické pro botí účty, které normálně vedou k jejich okamžitému zrušení.
Ve světě, kde autoritářské režimy jako je Čína, Turecko či Rusko, kontrolují a ovlivňují veřejná i soukromá média, poskytují sociální média alternativní zdroj informací a zároveň platformu, kde lidé mohou veřejně a hlavně svobodně vyjadřovat své názory. Schopnost twitteru plnit tuto funkci však bude ohrožená, pokud množství falešných zpráv a příspěvků převáží skutečný obsah.
Adéla Klečková
Biztweet, podpořte nás nákupem v našem eshopu