Chybějící kapitál, nejistota, nebo dluhy. To jsou nejčastější důvody, kvůli kterým lidé odkládají, nebo zcela ruší své podnikatelské plány. Strach a úzkoprsost však nejsou na místě. Byznys jde dělat i když chvíli účty nezaplatí.

Některé druhy podnikání jednoduše bez kapitálu rozbíháte měsíce až léta. Nemusíte se proto stydět, když vedle byznysu chodíte do práce. Musíte však zvážit, co je pro vás podstatnější. Dělat pro cizí, nebo pro sobě. Právě uvědomení si vlastního osudu a revolta vůči korporátnímu stylu života bývají častým důvodem startu samostatně výdělečné činnosti ještě během zaměstnání.

Dle průzkumů každá třetí osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) provozuje svoji samostatnou výdělečnou činnost jako vedlejší zdroj příjmů.

To, která je hlavní a která vedlejší činnost určuje jednoduše výše příjmu. Hlavní činnost je ta, která vydělává víc. Pokud jsou vaše příjmy ze zaměstnání vyšší než příjmy z podnikání, pak je podnikání vaší vedlejší samostatnou výdělečnou činností.

Sociální a zdravotní pojištění pro vedlejší činnost se vypočte dle skutečně dosaženého zisku, nemusí být tedy dodržen minimální vyměřovací základ a platba sociálního pojištění se vás nemusí týkat, pokud nepřekročíte rozhodnou částku pro vedlejší činnost.

Zaměstnanec, který si samostatnou výdělečnou činností pouze přivydělává a odvádí sociální pojištění standardně ze svého příjmu ze zaměstnání, je u vedlejší činnosti zvýhodněn.

Výdajové paušály jsou pro OSVČ díky jednoduchosti, srozumitelnosti, přehlednosti výhodné, pro řadu OSVČ jsou vyšší než skutečné výdaje, jejich obliba tak v posledních letech stoupala.

Čtěte také:

Zaměstnanec má být partnerem. Korporátní přístup je zhoubný

Podnikatel a paragrafy. Sledujte změny legislativy

Objednávka emailem. Jak na ní hledí zákon?

OSVČ, které využívají výdaje výdajovým paušálem, nemohou uplatnit daňovou slevu na manželku bez vlastních příjmů a daňové zvýhodnění na děti. Část OSVČ na hlavní činnost tak musela přejít na daňovou evidenci. OSVČ na vedlejší činnost však nadále využijí výhod výdajového paušálu a slevu na manželku.

Lidé s chtíčem podnikat při práci zaměstnance znepokojuje právě nutnost odvádět pojištění. Ačkoli se může zdát, že jde o výrazní administrativní zásah, od plnění podnikatelského plánu by podnikavce odradit neměl. Odvody na pojištění se řídí pouze pár pravidly.

Pokud plánujete mít podnikatelskou činnost jako vedlejší zdroj příjmu, je nutné tuto skutečnost nahlásit na vaší zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení. Podle ní budou nastaveny vaše zálohy.

Skutečnosti o vedlejší samostatné výdělečné činnosti musí OSVČ oznámit okresní správě sociálního zabezpečení nejpozději v Přehledu o příjmech a výdajích podaném za kalendářní rok a doložit nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl podán přehled za tento kalendářní rok.

Pokud byste si sociální pojištění chtěli platit i přesto, že nemusíte, tak můžete platit pojistné dobrovolně. Podnikatelé to většinou dělají kvůli nároku na důchod.

Dalším z lákadel, kvůli kterým se lidé pouští do vedlejší podnikatelské činnosti jsou zvýhodnění v prvním roce. V prvním roce podnikání se třeba dotyčný nemusí zabývat otázkou placení záloh na sociálního pojištění. Poprvé se podnikatele platba týká až po podání „Přehledu o příjmech a výdajích“.

OSVČ, která je zároveň zaměstnaná a zaměstnání je hlavním zdrojem příjmů nemusí podle zákona platit zálohy na zdravotní pojištění a pojistné zaplatí po podání daňového přiznání podle výše vypočtené v Přehledu o příjmech a výdajích.

Vypočtené pojistné OSVČ doplatí za rok jednorázově při odevzdání Přehledu o příjmech a výdajích dle skutečně dosaženého zisku.

Biztweet