Bez nich by to nešlo: Anton Rakický

Kromě dobrého kádrového posudku a podpory rodiny na šéfovských židlích klíčových institucí a podniků Babišovi v rozletu pomohli další desítky lidí. Pomáhali s kontakty, dávali rady, návody, či potřebný kapitál a politický vliv. Jedním z těch nejdůležitějších souputníků Babiše je nejdřív jeho nadřízený, pak kolega a partner – Anton Rakický. Přečtěte si ukázku publikace Z Bureše Babišem.

Pro slovenská média téměř neznámé jméno. Celá jeho éra zůstala nejen v tamních médiích jaksi nepovšimnuta. Byl to právě on, kdo udělal z Petrimexu zlatý důl režimu a dal manažerům této firmy zaručenou jízdenku do nejvyšších pater byznysu, vlivu a politiky. Bez Rakického by na koně cválajícího vstříc kapitalistickému ternu nevysedl ani samotný Andrej Babiš.

Bývalý generální ředitel a později předseda představenstva Petrimexu se před rokem 1989 zapletl s StB. Na vysoké pracovní pozici neměl na výběr. Podle zmínek v archivech musel pracovníkům tajné služby sdělovat řadu citlivých informací, nejen o partnerech podniku, ale hlavně podřízených. Podle záznamů z pracovní činnosti byl Rakický opakovaně dotazován také na Babiše, když měl jeho hodnověrnost potvrzovat ještě před údajným lanařením dnešního nejbohatšího Slováka do spolupráce s StB.

Anton Rakický však zaujal také kariérou po pádu komunismu. Řada oligarchů zažila prudký vzestup kariéry díky dobrým vztahům s politiky. A to bylo pro Rakického a jeho partnery životně důležitou otázkou. Šéf státního podniku měl řadu důležitých kontaktů, avšak dobře věděl, že se po změně režimu změní také rozložení sil. Budoval proto přátelství s mnohými veřejnými postavami, pomáhalo mu k tomu také jeho hobby jazzového muzikanta. Znal se s muzikanty i herci, o kterých věděl, že jim demokracie nejen neublíží, ale udělá z nich kulturní ikony.

I proto byl začátek kapitalistické kariéry Antona Rakického spojen se slovenskou žijící legendou Milanem Kňažkem. Herec a politik přítele Rakického přivedl do nejvyšších sfér politiky ještě v roce 1990.

Během první vlády Vladimíra Mečiara, která ještě jako federativní působila na Slovensku od 27. června 1990 do 22. dubna 1991, dostal Kňažko, který ještě nevěděl kdo jeho stranický předseda skutečně je, na starost vybudovat struktury budoucího ministerstva zahraničních věcí. Veškerou hierarchii, kontakty a vztahy vytvářel s Antonem Rakickým, coby státním tajemníkem po boku.

Nutno dodat, že tajemníci měli v té době ještě vyšší pravomoci než je tomu dnes. V řadě aktivit mohli jednat samostatně, často dokonce vedli jednání se špičkami cizích států na vlastní pěst. Jistě to podnikatele pomýšlejícího na možnosti zahraniční klientely potěšilo.

Po prvních konfliktech Kňažka s Mečiarem se ovšem Rakický přiklonil na stranu Kňažka, který v březnu 1993 opustil Mečiarovo Hnutí za demokratické Slovensko. Zaplatil za to i státní tajemník. Po následujících volbách, v nichž Mečiar potvrdil svou popularitu a ovládl politiku i celý státní systém, dostal Kňažko a lidé kolem něj co proto.

V době, kdy se spustil boj o privatizaci slovenské chemie, hrálo se na to, kdo je ochoten přispět mašinerii Vladimíra Mečiara a kdo ne. Na pozice, které si pokoušel uhájit Anton Rakický zaútočili vrcholní privatizant z okolí HZDS - Slavomír Hatina a Jozef Kollár, který měl pod palcem zlatý důl - Duslo Šaľa. Spletí diskreditačních kampaní a pomluv o tom, jak Rakický Petrimex poškozuje, dosáhli, že zůstal mimo dosah na státní rozhodování.

Tlak privatizantů a Mečiarových politiků pak do Petrimexu přivedl lidí z harvardských fondů. V roce 1995 musel Rakický z podniku odejít a s ním naoko vypadl ze hry, tehdy ještě pořád nenápadný manažer Andrej Babiš.

Čtěte také:

Biopaliva: Český či Babišův výklad?

Ivan Bartoš: Ve Středočeském kraji vyzvu Andreje Babiše

Aktivisté chtějí Babišovi vrátit účtenky. Organizují protest v Praze

Rakický později odešel do Spojených států amerických. Bulvární média v zahraničí a také domácí média v snaze očernit Antona Rakického, jako nemorálního manažera okrádajícího stát, informovaly o tom, že si na Floridě vystavěl rozsáhlou vilu ještě v čase, kdy řídil Petrimex. Údajně za nelegální provize za obchodní manipulace. Takové podezření se ovšem nikdy nedostalo ani k soudu. Nejblíž k důkazu má Rakického spis StB v archivu. Od roku 1985 byl tehdejší šéf Petrimexu prověřován z toho, že si za tajné provize buduje zázemí ve Spojených státech. Agenti si povšimli také rozsáhlého majetku na Slovensku.

Únik do Spojených států ovšem neznamenal úplný zánik jeho domácích ambicí. Po pádu třetí Mečiarovy vlády v roce 1998 se pokusil o návrat do výšin slovenského byznysu. Mluvilo se o něm jako o budoucím šéfovi plynárenského monopolu SPP, z jeho jmenování ale sešlo. V obchodním rejstříku již zastupuje pouze jedinou firmu C-ON. Jeho rodina však řídí další, pořád aktivní firmy.

Předobjednávky publikace Z Bureše Babišem přijímame také na adrese marketing@biztweet.eu

I když může příběh Antona Rakického vyznívat jako od Babiše nezávislá kariéra, opak je pravdou. Rakický, jako bývalý Babišův šéf, sehrál úlohu beranidla a viditelné osoby, která na sebe vzala riziko. Andrej Babiš byl však po celou dobu minimálně vyrovnaným partnerem Rakického a neodstranila ho ani čistka na exšéfa Petrimexu.

Role Antona Rakického byla zcela zásadní i pro vznik budoucího Agrofertu. Podle knihy Dušana Válka "Počestný Andrej Babiš", distribuci které zabránil soudní verdikt ve sporu s Babišem, měl Rakický opakovaně podepisovat záruky za bankovní úvěry Babiše, Agrofertu i firem kolem něj. Andrej Babiš to popírá.

Jisté ovšem je, že společně jednali opakovaně. V rozhodujících krocích, které Petrimex posouvaly do historie a Agrofert do budoucnosti, vystupovali léta unisono.

 

Biztweet

Podpořte nezávislou žurnalistiku platbou na IBAN CZ8920100000002100602454, nebo se registrujte a kupte přístup k exkluzivnímu obsahu, Děkujeme