Češi chtějí na Hedvábnou stezku. Konkrétní projekty však chybí
Česká vláda neustále lobbuje za rozvoj čínsky – české hospodářské spolupráce. Nejnovější plány říkají o zapojení českých firem do projektu One belt, one road, tedy nové Hedvábné stezky. Konkrétní projekty však chybí a negativní bilance obchodní výměny se pořád prohlubuje.
Česká vláda neustále lobbuje za rozvoj čínsky – české hospodářské spolupráce. Nejnovější plány říkají o zapojení českých firem do projektu One belt, one road, tedy nové Hedvábné stezky. Konkrétní projekty však chybí a negativní bilance obchodní výměny se pořád prohlubuje.
Čínský projekt „One Belt, One Road“, který začal ožívat letos, představuje budování nové Hedvábné stezky včetně pozemních a námořních tras a s ní přidruženého pásma ekonomické spolupráce.
Nová Hedvábná stezka má na kolejnicích přecházet územím Číny a podle posledních informací končit ve Španělsku. Má jít o objemově největší proud přepravy zboží mezi Evropskou unií a Pekingem. Země Visegrádu bojují nejen o dodavatelské zapojení do projektu, ale také o to, aby přes ně vedla stezka, která bude odhadem stát asi 40 miliard eur.
Česká vláda neustále lobbuje za rozvoj čínsky – české hospodářské spolupráce.
„Z pohledu Ministerstva průmyslu a obchodu je spolupráce v rámci této iniciativy prospěšná zejména pro rozvoj hospodářských vztahů mezi zeměmi, a to prostřednictvím bilaterálních diskuzí, v rámci platformy zemí 16+1 a v kontextu strategického partnerství Evropské unie a Čínskou lidovou republikou. Iniciativa otevírá také možnosti pro uplatnění soukromých firem a pro realizaci konkrétních projektů. Zlepšení infrastruktury v dotčených zemích přinese možnost dalšího rozvoje těchto regionů, čímž se mohou otevřít další exportní a investiční příležitosti pro české firmy,“ říká mluvčí resortu průmyslu František Kotrba.
Jak ministerstvo uvádí, cílem není jen budování infrastruktury, ale také odstraňování investičních a obchodních překážek. Česko má prý dobré předpoklady pro vlastní napojení na Hedvábnou stezku. „Z 16 zemí střední a východní Evropy je Česká republika druhým největším obchodním partnerem Číny a zároveň pro nás Čína představuje největšího obchodního partnera mimo Evropskou unii. Česká republika může této iniciativy využít v tom smyslu, že se pokusí nalézt další možnosti spolupráce na třetích trzích, například ve středoasijských republikách, kterými Hedvábná stezka přímo prochází,“ uvádí Kotrba.
Na rozdíl třeba od Polska, kde už existují konkrétní dohody firem na spolupráci při rozvoji infrastruktury, či Slovenska, kde místní strojírenské firmy vyrábějí zařízení pro pokládku kolejí v rámci projektu, však v Česku dochází pořád jen k všeobecným proklamacím.
Čtěte také:
Češi se zajímají o Hanoj: ve Vietnamu krouží kolem infrastruktury a energetiky
Číňané pokračují v skupování Česka. Převezmou 79 procent v pivovaru
Boj o Afriku? EU zápasí s Čínou přes elektřinu
--
„Naše firmy mají příležitost podílet se například na modernizaci železniční infrastruktury ve státech podél Hedvábné stezky. Rovněž můžeme posílit svoji pozici jako evropského finančního centra. V Praze otevřela svoji pobočku Bank of China. Rovněž Industrial and Commercial Bank of China a další čínské finanční instituce oznámily záměr rozšířit svoje aktivity v České republice. Za zmínku stojí také úspěchy v oblasti dopravy. Česká republiky se stala destinací tří čínských leteckých společností s přímými leteckými linkami spojujícími Prahu s Pekingem, Šanghají a Chengdu v provincii Sichuan,“ pokračuje František Kotrba.
Problémem ovšem nadále zůstává výrazně pasivní obchodní výměna. Zatímco Číňané rychlým tempem skupují vlastnictví v Česku, Češi do Číny vyvážejí pořád stejně málo. Podle údajů ministerstva obchodu Česko loni vyvezlo do Číny zboží za 45,5 miliardy korun. Dovoz z Číny měl hodnotu 464,7 miliardy korun.
Podle údajů Eurostatu se v roce 2015 meziročně zvýšil vývoz z Evropské unie do Číny o 3,5 procenta na 170 miliard eur. Čínský export do unie vzrostl o 16 procent na 350 miliard eur. Čína je po USA druhým největším obchodním partnerem Evropské unie. Bilaterální obchodní schodek mezi unií a Čínou v roce 2015 dosáhl rekordních 179 miliard eur.
Biztweet