Marné sliby: Nominace do dozorčích rad jsou stále problém

Více než čtvrtinu nominací obsadili zástupci politických stran. Vládnímu výboru se především nepodařilo vyřešit případy nominací osob s problematickou minulostí.

Spojený tým Centra nezávislé investigace (CNI) a Nadačního fondu proti korupci (NFPK) analyzoval 195 nominací do dozorčích rad státních firem, které provedla Sobotkova vláda v letech 2014-2016. Více než čtvrtinu nominací obsadili zástupci politických stran. Vládnímu výboru se především nepodařilo vyřešit případy nominací osob s problematickou minulostí.

Tým monitoroval dvouleté fungování Vládního výboru pro personální nominace (VVPN). Analytici se zaměřili na to, jak si Sobotkova vláda poradila s nejdiskutovanějšími otázkami – politizací dozorčích rad, odborností a bezúhonností jejich členů. Výsledky ukazují, že přílišné zlepšení pro dozorčí rady nenastalo.

„V nějaké míře se věnuje pozornost odbornosti kandidátů, byť nepřijatých bylo za dva roky jen 11,“ říká analytička týmu Šárka Trunkátová z CNI. „I to je ale pokrok, v podobě výboru se stát začal poprvé systematicky zajímat o kvalifikaci těch, které do svých dozorčích rad posílá,“ dodává Trunkátová.

Zbylé dvě oblasti hodnotí ale analytici mnohem negativněji. „Tolik diskutované otázce politizace dozorčích rad se nikdo nevěnuje, výbor k tomu nedostal od vlády žádné zadání,“ připomíná Janusz Konieczny z NFPK.

Podle Konieczneho je určité politické zastoupení v pořádku, otázkou vždy je do jaké míry. „Jak chce vláda zaurčit nezpolitizované dozorčí rady, když jediní, kdo v nich politiky sleduje, jsou nevládní organizace?“ ptá se Konieczny.

Největším problémem podle výsledků studie zůstala otázka bezúhonnosti kandidátů. „To je stejně důležité kritérium jako teoretické znalosti nominovaného. Jestliže kandidát vedl úřad, kde vznikaly podivné zakázky nebo se dobře nehospodařilo s veřejnými prostředky, měl by výbor zpozornět a začít se ptát,“ říká Trunkátová.

Právě to analytici kritizují nejvíce. Ze zápisů Výboru není vidět, že by osob s problematickou minulostí takové otázky vůbec padly. Výborem tak bez složitého vysvětlování prošel například exhejtman Stanislav Eichler, který působil ve soukromé společnosti čerpající dotace z „jeho“ kraje, Ludmila Petráňová ze společnosti Eltodo (spojované médii s nestandardními zakázkami) a solární společnosti Lumen Energy či Miroslav Šefara svého času odvolaný z Ředitelství vodních cest za nechvalně známý zvedací most v Kolíně předražený o 350 milionů korun.

Čtěte také:

Petrimex: Co říká Babiš o vzniku Agrofertu

Petrimex: Jak to bylo s Burešem?

Petrimex: Jak štika spolkla Istrochem

--

„Občas jsme zaznamenali snahu Výboru si zjišťovat i tyto věci, ale tříčlenný v podstatě prozatímní orgán na něco takového není prostě zařízen,“ tvrdí Trunkátová, podle které politici založení výboru zbytečně ošidili. „Ve výsledku tu opravdové sledování nominací naprosto chybí,“ říká analytička CNI.

Dokazuje to na úsměvném detailu. Petr Polák, médii zmiňovaný jako osoba blízká premiérovi, při pohovoru na VVPN slíbil při vstupu do ČEZ opustit jinou dozorčí radu, ve společnosti Severočeské doly a.s. „Místo toho byl dva dny před nástupem do ČEZ v této dozorčí radě naopak povýšen na místopředsedu a podle obchodního rejstříku i webu společnosti zde působí pořád,“ krčí rameny Trunkátová.

Závěr je podle analytiků zřejmý. „Bez personálního zákona a zásadní reformy nominačního systému můžeme počítat spíše se stínohrou než opravdovým zlepšením. Až se začnou měnit koalice a objeví se tlak na změny dozorčích rad, bude to teprve vidět naplno,“ uzavírá Janusz Konieczny z NFPK.